Divoky jezdec Traditional Geocache

DIVOKÝ  JEZDEC

Tato cache, stejne tak jako pomnícek, který jsme spolecne se založením cache Divoký jezdec obnovili, se nachází nedaleko místa smrtelné havárie Josefa Tietse z Jizerky.
Kratickou zmínku o pomnícku divokého motocyklisty Josefa Tietse jsme našli v dnes již legendární knížce Miloslava  Nevrlého Kniha o Jizerských horách:

...Smrt na silnici si zavinil v roce 1942 i divoký jezdec Josef Tietze, majitel nekdejšího ubytovacího hostince Buchbergbaude  (pred listopadem 1989 verejnosti neprístupná rekreacní chata Rudných dolu Príbram „Morina“, dnes opet restaurace a penzion „Chata pod Bukovcem“) prvního domu vpravo na Jizerce. Do roku 1975 mel vyrezán svuj kríž do telefonního sloupu v poslední mírné pravotocivé zatácce pred Jizerkou. Jeho vášní bylo dojet na motocyklu v co nejkratší dobe z Horního Polubného na Jizerku. Zemrel v den, kdy se mu to až k telefonnímu sloupu podarilo prý za tri a pul minuty. Osmactyricetiletý jezdec odpocívá na hrbitove v Horním Polubném...

Není toho mnoho, co by se po tak dlouhé dobe dalo o Josefu Tietsovi zjistit... Víme jen, že se  narodil 3.prosince 1894 a zemrel po nárazu do telefonního sloupu nebo (pravdepodobneji) sloupu elektrického vedení, jen nekolik set metru od svého domu, dne 20.srpna 1942. Jako duvod úmrtí je v matricní knize uvedena „bouracka na motocyklu“.  Josef Tiets je pohrben na hrbitove v Horním Polubném (od vchodu vpravo, sedmý hrob v rade, u hrbitovní zdi) spolecne se svým otcem, který zemrel na Malé Jizerce 28.cervence téhož roku, ve veku nedožitých dvaaosmdesáti let.

Zda mel Josef Tiets více potomku nevíme, podarilo se nám však zjistit, že jeden (jediný?) syn Josefa Tietse  JUDr.Roman Tiets žil až do své smrti v Mnichove a zemrel v roce 2007.  O rok pozdeji zemrel také jeho dlouholetý prítel Ing.Karel Drtík, kterého jsme vypátrali v Moste. Dosud žijící paní Drtíková nám také prislíbila, že se pokusí zjistit další podrobnosti o Josefu Tietsovi od manželky zesnulého JUDr.Romana Teitse...

 
Když jsem zacali uvažovat o založení téhle cache, napadlo nás pokusit se rovnež o obnovu onoho zaniklého pomnícku, který vzal za své v sedmdesátých letech min.stol. (patrne pri výmene sloupu elektrického vedení na Jizerku). Pomnícek, který jsme nedaleko místa nehody obnovili, je tedy nejen pripomenutím tragické smrti Josefa Tietse, ale také mementem a výstrahou. Varováním pro dnešní „divoké jezdce“, u nichž mnohdy platí, že kubický obsah motoru jejich stroje je výrazne vyšší, než obsah jejich mozkovny. Vyskytují se v Jizerských horách cím dál casteji, na svých crossových motocyklech bezohledne nicí lesní cesty a stezky a znepríjemnují život  zveri i lidem...

 
Patrne se již nedovíme, zda majitel hostince, horal z Jizerky Josef Tiets patril k podobným bezohledným jezdcum nebo zda jej – když  osedlal svuj stroj – hnala kupredu jen ona vecná klukovská touha závodit, touha zlepšit svuj osobní rychlostní rekord na trase Horní Polubný – Jizerka.  A možná, že onen príbeh závodníka je pouze nekterým z jeho sousedu dodatecne vymyšlená legenda a Josef Tiets proste jen nezvládl svuj motocykl, snad se necemu snažil vyhnout nebo došlo k technické poruše na jeho stroji. Osud s námi nekdy hraje podivnou hru. Josef Tiets (jr.) zemrel jen dva týdny po nedožitých 82.narozeninách J.Tietse seniora. Svého otce prežil o pouhých triadvacet dnu... Kdo ví, jak to vlastne tehdy se smrtí "divokého jezdce" Josefa Tietse bylo...

 
Naše podekování patrí Miloslavu Nevrlému za zmínku o Josefu Tietsovi v cervencové kapitole Knihy o Jizerských horách. Velký dík patrí také Michalu Markovi za pomoc pri pátrání po životních osudech Josefa Tietse a paní Drtíkové z  Mostu za poskytnutí jí dostupných informac

Datum obnovení pomnícku a uložení cache: 31.srpna 2009

Datum zverejnení cache: 3.zárí 2009

Doba do prvního vetšího poškození cache: 5 týdnu

Doba totálního„vykacerení“ cache:  2 mesíce

Doba totálního poškození s nutností GO: 6 mesíce

Dne 4.dubna 2010 jsme provedli kompletní výmenu cache:  Nová schránka (krabicka) nový LB, znovu doplnený obsah na výmenu... Puvodní krabka byla naprosto brutálne rozlámaná, vše plavalo ve vode a tajícím ledu... Skutecne nechápu, jak se tohle mohlo nekomu podarit, když samotné pouzdro byla pomerne pevná lock-lock krabice, uložená v dalším (druhém) úkrytu z  tvrzeného polyuretanu, bežne užívaného na kanalizacní nebo vodovodní vedení v zemi, který odolá i nárazu krumpáce... Celý úkryt byl uzavren víkem z téhož materiálu, navíc opatreným gumovým tesnením...

Cache nebyla „vymudlena“ ani jinak ponicena mudly! Na jejím vykradení a znicení mají zásluhu jedine a pouze  nekterí „kolegové“ kaceri… Ješte že alespon ten kríž nikdo nepokácel. Zatím…

A ješte poznámka k nekolika „zasveceným“ logum v LB:

Domníváme se, že z listingu je dostatecne patrné, že jsme se snažili o Josefu Tietsovi zjistit a publikovat co nejvíce podrobností. Pri príprave podkladu jsme vycházeli m.j. z  matricních záznamu (které se nám podarilo – rekneme díky shode náhod a štestí neoficiálne získat), nebot je považujeme za úrední dokument. V techto zápisech je uvádeno jméno  Josef TIETS. Na pomníku polubenského hrbitova je psán otec i syn Tietsové s „nemeckým“ tedy v kurentu (ne zcela správné, ale casto používané oznacení tohoto typu písma je „schwabach“) psaným Z

Pokud nekteré cachery tato „chyba“ rozciluje, necht proste Divokého jezdce neloví….