Královský hrad spolu s mestem založil okolo poloviny 13.
století Premysl Otakar II. Hrad byl vystaven na skalnatém
srázu nad rekou Ohre. Na podzim 1421 byl hrad poškozen
útokem križáku na husitskou posádku ve meste, která Kadan
dobyla o nekolik mesícu dríve. Poté se majitelé hradu strídali,
pricemž jen nekterí se o hrad lépe starali, takže
vetší opravu nechal provést až Jirí z Podebrad roku
1467. V roce 1504 narídil Jan z Lobkovic zásadní prestavbu celého
již znacne zchátralého objektu, který však pri ní
ztratil svoji nekdejší starobylou podobu se ctyrmi
nárožními vežemi a predsunutými hradbami.
Skutecnou pohromou pro mesto i hrad byla tricetiletá válka,
zvlášte pobyt švédských vojsk. Objekt zachránila pred
úplným znicením císarovna Marie Terezie, která roku 1750 povolila
prestavbu hradu na kasárny. Ty byla rozšíreny v letech 1816
až 1820 a dalších 150 let sloužily potrebám armád
rakouského císarství až socialistického Ceskoslovenska. Po
rozsáhlé rekonstrukci prešel hrad v Kadani do majetku mesta,
které jej nyní využívá k ruzným kulturním úcelum. Od zárí roku
2000 je zde v provozu i galerie Josefa Lieslera. Cást prostoru je
využívána i jako dum s pecovatelskou službou pro seniory.
Hrad stojí urcite za shlédnutí, ale pokud se budete dívat prímo
od hradeb, nikdy nebudete moci vnímat jeho mohutnost. To se vám
muže povést z místa, které bude dostatecne daleko a také
výše. No a na jednom z podobných míst se nachází naše
keš.
I tady upozornuji na potrebe opsat údaj na spodní strane vícka,
pokud budete chtít bonusovou keš série HK.
Pres léto zvyšuji obtížnost terénu na trojku, ale
nechtejte, abych tam motorovou kosou udržoval geodálnici.