Inkoust byl dne 1.5.2019 doplněn na letní sezónu. ((((((Namočte pero do inkoustu a otřete vrchní stranu o hranu lahvičky, aby při psaní nepsalo příliš silně. Prosím, po použití péro otřete přidaným hadříkem, však to znáte ;-). Stránku s textem nechat oschnout a dát piják.))))))

Duběnkový inkoust

     Tuto keš jsem založil díky tomu, že od první třídy do dneška až na vyjímky používám na psaní výhradně plnicí inkoustová pera a mám tak k inkoustům velmi blízko. Inkoustů je v prodeji přehršel, dnes se dají sehnat vyjma tradičných českých i mnoho zahraničních všech možných barev. Sehnat však v dnešní době duběnkový inkoust nelze, nedá běžně koupit (resp. dá, našel jsem pár prodejců za velkou louží) a jeho historie i vzhled na starých listech a v dopisech se mi natolik líbil, že jsem si ho chtěl vyrobit sám.

     Duběnkový inkoust je pojmem, neboť byl po dlouhá staletí jedním z nejužívanějších. Dlouho se hledal inkoust, který by byl trvanlivý, který se nerozpíjí, není světlocitlivý, a je tutíž vhodný na archivní písemnosti. Tento tyto vlastnosti splňuje, neboť se přímo váže na vlákna papíru (proto se rozhodně nemusíte bát, že by váš log jeho užitím časem zmizel ;-) ).Jeho barva při psaní bývá čirá až slabě šedá, po chvilce tmavne na modročernou až skoro černou. Po čase může vlivem koroze železitých částí zhnědnout (můj píše šedě, po chvilce zčerná a po 1 až 2 dnech hnědne). Barev při psaní i výsledku však může být více, dle použitého receptu a poměrů ingrediencí v něm. Nebyl to však jediný inkoust používaný v tehdejší době. Úplně nejstarší byl koptový, nejsnáze dostupný - ze sazí a gumy, který měl černou barvu a byl a je dodnes asi nejpoužívanější vůbec, známý min. 2500 let př. n. l., dnešní černé tuše se vyrábí obdobně, jejich nevýhodou byla rozpíjivost či nepřilnavost k papyru a text se mohl snadno ztratit, nejlepší inkoust, resp. tuš, byla čínská, jejichž receptura byla nejstabilnější. Další inkoust byl třeba kampeškový (z kůry kampešky - červený), nebo také z chobotnic, barevné z krve, moči, indiga (modrý), rozemletých brouků (červená, modrofialová aj.) atd.

     Co je duběnkový inkoust a z čeho se vyrábí:

     Duběnkový inkoust (také železoduběnkový, železogalový inkoust) je inkoust fialovo-černé barvy, vyráběný ze solí železa a taninu z rostlinných zdrojů. Jde o organokovovou sloučeninu rozptýlenou ve vodě, ve které je stabilizována pojivem, který zajišťuje rozptýlení pigmentu v roztoku. V Evropě byl běžně používán od 12. do 19. století. 

     Základní kámen inkoustu je tanin, který vzniká v rostlinách a slouží jako obrana proti škůdcům. Tanin má nepřijemnou hořkou chuť. Vyskytuje se ve většině rostlin, významněji v kůře a ořeších (viz např. inkoust z vlašských ořechů), nalézt jej je možné i v černém čaji. Nejvíce je ho obsaženo v hálkách dubu, tzv. duběnkách, viz. naše keš Duběnky. Tanin se dá koupit i samotný v obchodech pro vinaře, kde se užívá zejm. pro zrání / archivaci vína.

     Další nutnou složkou inkoustu je zelená skalice (vitriol nebo atramentum), která v reakci s taninem vytváří onen pigment. Jde o hydrát síranu železnatého, získával se především z dolů. Spolu s taninem vytváří rozpustný komplex, který se přímo váže na vlákna celulózy, stejně jako na vlákna pergamenu, proto jej prakticky nelze odstranit. Dnes se dá zelená skalice běžně sehnat v "lepších" drogeriích (v déemku ji nenajdete :-D ).

     Třetí hlavní složkou je arabská guma. Jde o pryskyřici z některých druhů akácií severní Afriky. Je ve vodě rozpustný a v inkoustu slouží jako pojivo - proti usazování pigmentu. Zvyšuje viskozitu a lesk inkoustu, ten je pak tmavší a nerozpíjí se. Jinak se užívá v potravinářství nebo jako lepidlo (na známkách). Sehnat jej je složitější, ale pár prodejců se na webu najde, jeden je dokonce i v Č.B.

     A samozřejmě nutná je i voda. Není však vhodná pramenitá pro obsah minerálů, příp. solí, proto se dříve užívala hlavně voda dešťová, dnes voda destilovaná.

     Dříve se užívalo i víno či jiný alkohol, věřilo se, že jde o čistší zdroj než dešťová voda, hlavně ale sloužil jako konzervant, aby inkoust po čase neplesnivěl. Dále lze do přípravy přidat rezavou drátěnku.

     Výroba:

     Cesta k výrobě nebyla jednoduchá, neboť za dobu jeho používání se vymyslelo nesčíslné množství receptů a i velké množství se jich zachovalo. Na webu lze nalézt mnoho návodů vč. diplomové práce věnované středověkým inkoustům všech barev (v češtině, od Martiny Andrykové, výborné pro studium). Z receptů jsem vybral několik nejsnazších, jež měly všechny stejné ingredience pouze s různými rozdíly v množství a tyto recepty jsem "zprůměroval" do jednoho. Tento inkoust lze nalézt i v keši a lze se s ním zapsat do logbooku (snad vydrží dlouho, ztracený doplňovat nebudu).

     Nejdůležitější je při výrobě extrakce taninu z duběnek. Nejčastěji se tak dá udělat povařením, louhováním v kyselinách nebo zkvašením (fermentací). 

     Můj recept:

     Duběnky jsem sbíral s pomocí Aichy po mnoho měsíců, abych jich měl dostatečné množství, samotná hálka je velmi lehká a rozdrcením na prach se z velké kuličky stane malá hromádka. Drcené duběnky jsem smíchal s destilovanou vodou a nechal je po asi dva měsíce kvasit v lahvi s postupným doléváním vody a mícháním (dost to plesnivělo). Pak už stačilo přidat další ingredience, trochu povařit, několikrát přecedit a "stáčet" do lahviček ;). Z celkového množství mi zůstalo 220 ml inkoustu, který jsem ještě nechal trochu odpařit na objem 200ml, neboť mi přišel ještě dost řídký.

     Složení:

     32 gramů duběnek

     15 gramů zelené skalice

     15 gramů arabské gumy

     350 ml destilované vody

      Nutno poznamenat, že tento inkoust je nevhodný do plnicích per, nejen pro svou viskozitu / smáčivost, ale hlavně díky jeho agresivitě vůči kovům, čimž by po delší době hrot a "vnitřnosti" pera zničil. Tedy je nutné jej užít pouze s perem na násadce, kde se dá snadno a "levně" vyměnit pouze vlastní perko. Velmi podobný destruktivní efekt má i na papír. Staré rukopisy psané duběnkovým jsou dnes v místě písma jakoby "vyžrané", což zejm. u oboustranně psaných dokumentů je velký problém a takové listiny se dnes musí restaurovat - fixovat degradaci.

     Nedá mi to, abych sem nedal aspoň jeden recept, který mi přišel docela dobrý a jež zřejmě vyzkouším příště. Je z České alchymie, kolem roku 1535:

 (Recipe) 2 pinty  (vody), gallesu 16 lotův,  (vitriolu) 12 lo(tů) a gumi 8 l(otů), to vše stluč na prach a vsyp do té  (vody) svrchu psaný a nech státi v teple a budeš míti Inkoust dobrý. Tento inkoust naučil mě dělati písař z kanceláře Nového Města pražského, kderéhož písaři v tejž kanceláři užívají.

     Nejsem chemikem (myslím chemikem jako chemikem, ne chemikem jako Chemikem77;) ), tak berte vše v listingu s rezervou, jsem jen nadšenec a do výroby jsem šel čistě laicky :). I proto uvítám jakékoliv připomínky. Snad se vám bude keš líbit. 

     Ke keši:

     Vlastní schovka je trochu drze v dutině památného dubu, v němž je schránka se schránkou :). Součástí je i duběnkový inkoust a pero, aby si každý z vás mohl psaní vyzkoušet. Prosím, užijte jej opatrně, ať nějakou dobu vydrží.

          Otevření lahvičky - je nutno silně stisknout víčko a otočit doleva.

Pokud inkoust dojde, doplním, pokud zmizí, dodám obyčejný černý z Kohinooru. Inkoust s prvními mrazíky odeberu a dodám zpět až na jaře.

    Cestou ke schránce potkáte i bývalý mlýn (Nový mlýn). Víc info k němu nemám, tak kdybyste někdo něco věděl, mohu zde doplnit.

     Do keše můžete přidávat či měnit předměty na psaní, propisky, tužky, pera, perka, násadky, cokoli :).

     Pro prvonálezce:

     První tři nálezci najdou v krabce 2 různá školní plnicí pera a jednu lahvičku inkoustu Parker, které jsou určeny jako odměna pro nejrychlejší z vás. Pokud o nic z keše nebudete mít zájem, bude to k dobru pro někoho dalšího v pořadí...

Kdybyste měli doma nevyužitá násadková pera, případně i plnicí, rád je za nějaký obolus odkoupím či vyměním :-).

ENG:

This cache is dedicated to oak gall ink. Ink is part of the cache, so you can try writing with (just only in parts of the year when is not freezing weather). Cache is thematic so you can trade writing instruments only. Please, use recommended parkings.

Odkazy:

Wikipedie

Duběnkové inkousty

Další stránka o výrobě

Diplomová práce, Martina Andryková

Knihy: Česká středověká paleografie, Hana Pátková, Veduta 2008 (bude dotisk 9/2013)