Kuks hraběte Šporka – Adventure LAB Bonus
Vítejte na sérii pěti Adventure LAB keší, které vás mají za cíl provést po známých i méně známých místech zdejšího areálu Kuks. Série je zakončená bonusovou keší u výhledů na symbol zdejšího barokního skvostu – na Hospital.
Chtěl bych všem zpříjemnit prohlídku Kuksu. Tato keš Vás má nejen upozornit na sérii pěti Adventure LAB keší, ale také dát možnost dozvědět se o Kuksu i něco více, než se dá napsat do listingu těchto Adventure LAB keší.
Jak na keš
Tuto keš je možné odlovit po odlovu pěti Adventure LAB keší. Po nálezu jednotlivých LAB keší se Vám zobrazí v „zápisech“ jednotlivé části finálních souřadnic (indície), z kterých pak již jednoduše sestavíte souřadnice finálky podle vzorečku v poslední z nich.
Při příjezdu autem můžete zaparkovat na oficiálním parkovišti (viz waypoint), které je však zpoplatněné. Cena za osobní automobil je 60 Kč / den (bus/karavan 150 Kč/den, motorka 40 Kč/den), parkovné se platí od 8 do 18 hodin. Obec Kuks je památková rezervace, takže jiné možnosti zaparkování jsou omezené. Případně pár míst na zaparkování na kratší dobu je na nedaleké benzínce.
Samotná délka celého okruhu všech 5 LAB keší včetně bonusové keše je cca 3 km. K tomu si však musíte připočítat případné procházky po dalších zdejších pamětihodnostech (a že jich zde je!). Vřele doporučuji si projít procházkou i další kouty nejen vesničky, ale i bylinkové zahrádky.
Doporučuji si projít i zdejší naučné stezky. Nejen naučnou stezku s rozšířenou realitou přímo po Kuksu (některé zastávky navštívíte při svém putování za LAB kešemi), ale i krátičkou NS po vinicí, nebo NS Půjdem spolu do Betléma, která vás seznámí i s tím, že Kuks nebyl jen Hospital, ale že hrabě Špork upravil i široké okolí do krajiny plné honů, ale i rozjímání. Pokud se vydáte po ní, odměnou Vám bude i několik dalších keší.
V případě, že přijedete autem (nebo autobusem), je doporučený postup po LAB keších 1-2-3-4-5 – bonusová keš. Jednotlivé LAB keše jsou na začátku označeny čísly pro lepší návrh trasy. Pokud byste do Kuksu přijeli vlakem, doporučuji pořadí 3-2-1-4-5.
Kromě LAB keše 4 je celá trasa dostupná i pro kočárky (vozíčky). LAB keš 4 však je uprostřed schodiště, kam se prostě s kočárkem (vozíkem) nedostanete. Mezi ostatními místy se vždy dá zvolit i trasa okolo (i když ty kratší trasy vedou často po schodech).
K bonusové kešce nechoďte od poslední LAB keše přímo. Lepší budete mít najít boží muka a jít kolem nich (je tam z větší části uježděná cesta skoro až ke kešce)
Adventure LAB keše jsou v současnosti – experimentálním projektem „na zkoušku“, takže fungují v testovacím módu. Je proto možné, že jednotlivé funkce se mohou časem měnit. V současnosti (k 30. 8. 2020) mají tyto možnosti:
- LAB keše se dají lovit pouze s mobilem, pomocí speciální aplikace „Adventure Lab“. Pro odeslání odpovědi je potřeba mít aktivní datové připojení (ovšem co mám informace jde absolvovat i trasu, zjistit si souřadnice off-line a poté on-line pouze odpovědět někde na otázky třeba na Wi-fi).
- LAB keše neuvidíte na mapě na geocaching.com (pokud nemají vytvořenou i bonusovou keš jako je tato). Zobrazují se pouze v mobilní aplikaci.
- Bohužel listing každé LAB keše je omezen 1024 znaky, stejně jako jsou omezeny i další doprovodné texty, člověk je proto značně při zakládání omezen.
- Série LAB keší může mít max. 5 keší a může být buď lineární s určeným pořadím odlovu nebo s libovolným pořadím odlovu.
- LAB keše jsou experimentálním projektem, který může být kdykoliv zrušen podle uvážení Geocaching HQ. V tom případě by byla archivována i tato keš.
Aplikaci spustíte v mobilu kliknutím na odkaz níže, pokud si prohlížíte listing na PC, přečtěte si QR kód z obrazovky
Barokní areál Kuks
Pokud projíždíte okolo, určitě vás upoutá stavba Hospitalu Kuks, který se vypíná na pravém břehu řeky Labe. Pokud přijedete blíže, zjistíte, že zajímavostí tu je daleko více a kdysi tu stával nejrozsáhlejší barokní areál v Čechách. Kromě Hospitalu (špitálu) s nádherným kostelem Nejsvětější Trojice tu stával i zámek s lázněmi, závodiště, které se však do dneška nedochovalo, ale i bylinková zahrada, která po nedávné rekonstrukci slouží i dnes. Kromě toho se i v širokém okolí dochovala i bohatá sochařská výzdoba z dílny Matyáše Bernarda Brauna, včetně např. tzv. Žirečského betléma.
Podzámčí
Již přes tři sta let zdobí podzámčí Kuksu zdejší krásné roubenky. Jsou rozesety po celé obci a první vyrostly již kolem r. 1700. Bydleli zde dělníci, služebnictvo, kuchaři, i další personál, který obsluhoval hosty a staral se o to, aby se zde hosté pana Šporka cítili co nejlépe. Většina těchto skvostů je památkově chráněná. Mezi roubenkami se nachází i kamenná studánka, kde vyvěral jeden z údajně léčivých Kukských pramenů.
Hospital
Největší dominanta celého barokního areálu v Kuksu je právě hospital s centrálním kostelem Nejsvětější Trojice. Často si lidé myslí, že se jedná o zámek. Ale není to pravda. Tento špitál (latinsky hospital), který postavil hrabě Špork jako útulek pro vojenské veterány a nemocnici pro nemajetné, je opravdu majestátní. Samotný hospital s kostelem Nejsvětější Trojice vznikal v letech 1707 – 1748 podle projektu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. V letech 1712-1731 zde také vznikala bohatá sochařská výzdoba z dílny M. B. Brauna.
Jako špitál začala stavba fungovat cca 5 let po smrti F. A. Šporka v r. 1743, kdy sem přichází řád milosrdných bratří. Ti měli pečovat o válečné vysloužilce, zprovoznili zde nemocnici a také barokní lékárnu U Granátového jablka, která sloužila i pro obyvatelé z okolních vesnic. Špitál sloužil až do r. 1938, kdy byl řád vyhnán německými okupanty.
Samotný hospital tvoří dvě symetrická křídla, která vybíhají z dominantní stavby kostela Nejsvětější Trojice na východ a na západ, lomí se a obdélníkově uzavírají nádvoří. Před kostelem Nejsvětější Trojice a přední částí hospitalu na severní straně jsou na terase umístěny sochy alegorií ctností a neřestí a další bohatá sochařská výzdoba. Ze samotné terasy před kostelem je pak velkolepý výhled na údolí Labe, kde se dříve nacházely lázně, zámek, závodiště a mnoho dalších atrakcí, které tu nechal hrabě Špork postavit. Do dnešních dob se jich bohužel již moc nedochovalo a tak si je musíme jen představovat. Pod samotným kostelem Nejsvětější Trojice se ukrývá také hrobka F. A. Šporka a jeho rodiny.
Bylinková zahrada
POZOR! Bylinková zahrada je sice volně přístupná, na noc se ale zamyká.
Bylinková zahrada zdobí barokní areál již od jeho vzniku. Jejím znakem je pravidelný tvar, tvořený zimostrázem. Již od jejího začátku se zde totiž pěstovali léčivé rostliny, ovoce a zelenina pro potřeby špitálské lékárny U Granátového jablka a špitálské kuchyně. Kolem r. 1945 sice význam zahrady upadal a v druhé polovině 20. století ještě připomínala zahrada spíše francouzský park. Ovšem při poslední rekonstrukci, která byla dokončena v roce 2015, byla zahrada obnovena a můžete zde opět vidět mnoho záhonů osázených bylinkami i léčivkami. V současnosti je osázeno 12 čtverců ohraničených zimostrázem, v kterých je celkem 144 záhonů.
Pokochat se můžete i spoustou krásných barokních soch, které tu bylinkovou zahradu zdobí. Středovou cestu lemují sochy svobodných umění, ročních dob a živlů, po obou stranách jsou umístěny štíhlé obelisky, které kdysi stávaly na lázeňském závodišti. Jehlany nesly původně polychromované (barevné) sochy Pravdy a Spravedlnosti. V pravém rohu zahrady můžeme nalézt sochu Anděla Gloria. Dominantou zahrady je socha velkého Křesťanského bojovníka z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Nad průchodem z nádvoří do zahrady dlí socha Polyféma, původně bývala pod kaskádovým schodištěm v obci, ale neznámo kdy byla přesunuta právě sem nad bránu. Polyfémos dříve míval v zádech umístěný strojek skrze který protékala voda a strojek hrál melodii. Dnes už po něm má jen otvor v zádech. Na bylinkovou zahradu pak navazuje ještě hřbitov se základy kaple.
POZOR! Odpověď má víc jak deset písmen a poslední písmeno je S (v protisvětle je hůře čitelné).
Zámek a lázně
S výstavbou lázní v těchto místech F. A. Špork začal v r. 1692 a v roce 1695 byly zprovozněny. V roce 1710 o patnáct let později došlo k přestavbě jedné z lázeňských budov na kamennou zámeckou budovu, ke které bylo později přistavěno i divadlo a dům filozofů s knihovnou. Při stavbě zámku zároveň probíhala i výstavba hospitalu a kostela Nejsvětější Trojice (1707-1717). Úpravy lázeňského areálu probíhaly až do roku 1719. Potomci hraběte Šporka věnovali péči hospitalu a neměli o lázně již zájem.
Bohužel po smrti F. A. Šporka v r. 1738 zaznamenaly lázně úpadek, v 18. století byl areál zámku a lázní poničen, zpustošily ho nejen vojska, ale i živly (voda - povodeň r. 1740 i oheň) a tak zpustl. Naposledy byl opraven v r. 1821, ale již nebyl obýván a dále chátral a to až tak, že v r. 1901 došlo k jeho zbourání.
Zámek se nacházel na levém břehu Labe. Byla zde umístěna jednopatrová budova obdélníkového půdorysu. Ze zámku pak vybíhaly do boků budovy lázní. Přístup vedl od mostu přes Labe po schodišti. Na vstupním průčelí se nacházel balkónový portikus podepřený pětidílnými arkádami. Uvádí se, že ve své době byly lázně slavnější, než Karlovy Vary. V přízemí zámku se nacházel velký sál a deset koupelen, v prvním patře pak další velký sál a obytné pokoje. Do dnešní doby z nich bohužel již skoro nic nezbylo. Snad jen monumentální schodiště se sochami Tritónů, kteří pouští léčivou vodu z Kukských pramenů, a čtyři budovy na nábřeží řeky Labe, které bývaly součástí lázní, z nichž v jedné je Rentzovo muzeum a v druhé restaurace.
Zámecká vinice
Na místě s nádherným výhledem na hospital Kuks na levé straně řeky Labe se nachází nově založená vinice. Ve vinici můžete najít vinnou naučnou stezku, krásný vinohrad, ale i altán a sochu Bohyně vína. Zde můžeme vidět, že pěkné sochy mohou vznikat i dnes. Tato je z dílny Jaroměřského sochaře pana Petra Nováka, který se prý inspiroval dílem barokních mistrů a v jeho díle často vidíte touhu zachytit pohyb a to, jak skutečně předloha vypadala, stejně jako to vidíte na barokních sochách, které nacházíme zde v Kuksu tak hojně. Jedná se o jednu z mála soch na Kuksu, která je dnešní a ne stovky let stará.
Kde stála původní vinice kdysi se bohužel už přesně neví. Podle vyjádření majitele vinice v jednom z článků to nejspíše bylo nedaleko, ovšem podle cedule naučné stezky se víno pěstovalo možná až nad nedalekými Heřmanicemi, kde je vrch Vinice. Tato vinice, kterou máme před sebou, byla založena teprve v r. 2005. Je sice volně přístupná, uvnitř vede dokonce i naučná stezka a probíhají zde i únikové hry.
První sklizeň se na tomto vinohradu konala v r. 2008. Vinice se rozkládá na opukovém podloží a můžete zde spatřit tradiční burgundské odrůdy – Rulandské bílé, šedé a modré, ale také Tramín bílý, který je dnes spíše zapomenutý a nazývá se též Brynč. Vinné keře se tu pěstují starým způsobem – tzv. na hlavu. Tento způsob zajišťuje, že je víno vyzrálejší, i když je sklizeň menší a pěstování je trochu pracnější.
Majitel vinice si bohužel nepřál, aby byla keš (či indície) umístěna přímo na vinici, i když přímo v altánu umožňuje hraní únikových her apod. Proto je indície mimo vinici… Vy si však můžete po zjištění všech indícií z LABek, pokud máte zájem se pokochat výhledem z altánku na Braunův Kuks, dopočítat zde souřadnice bonusové keše a případně si zde i v klidu odpočinout. Je tu moc hezky. Většinou je přístup k altánku volný. Pouze pozor, přímo u altánku jsou vrátka zamčena! Prosím nepřelézejte je. Přístup k altánku je většinou možný vrátky nad sochou Bohyně vína, případně ještě vzdálenějšími vrátky z horní strany. Případně se k altánku se dá také projít zespoda. Za posledních 5 let jsem tu byl již několikrát a pokaždé bylo otevřeno a to i v zimě.
Historie
Historie obce
Podle stránek obce Kuks se zdejší název odvíjí nejspíše od dolu či rýžoviště zlata, které se tu kdysi možná nacházelo. Název Kuks, Kukus nebo Kux, nejspíše pochází ze staroněmeckého výrazu pro podíl z výnosu dolu. Jiné prameny pro změnu uvádí, že jde o název pozůstatků tavby rudy.
Nejdůležitější část dějin Kuksu se však začala psát právě až s příchodem hraběte Šporka v 17. a 18. století. Labské stráně, do té doby pusté, byly bohaté na minerální prameny. V místě dnešního Kuksu vyvěraly tři prameny, které byly podle pověsti léčivé. Místní kroniky vzpomínaly také Knížecí, nebo Augustovu studnu. Majitel panství hrabě František Antonín Špork je v letech 1692 až 1696 dal svést do kamenné nádrže umístěné ve skalní klenbě. K té upravil lesní cestu a postavil nad ní kapli Nenebevzetí P. Marie. U této kapličky dále vybudoval dřevěné stavení s kotli na ohřívání vody, odkud svedl vodu potrubím do dřevěného lázeňského domu pod kaplí – zárodku budoucích lázní.
Hrabě Špork se nechal unášet „Geniem loci“ tohoto půvabného údolí a pokračoval ve svém úsilí toto místo proslavit. K výstavbě okázalých lázní přispělo také dobrozdání několika profesorů pražské univerzity v čele s osobním lékařem hraběte J. F. Löwem a údajně také lázeňského lékaře z Baden Badenu z r. 1694 , kteří léčivost vody potvrdili. Díky tomuto potvrzení, již nic nebránilo hraběti Šporkovi ve výstavbě velkolepého lázeňského areálu. Hrabě Špork však pokračoval ve svém díle a vytvořil zde krajinářsky a urbanisticky unikátní celek, spolu s nedalekým Betlémem, Hospistalem a dalšími prvky, který je i při respektování přírodního prostředí dokladem vrcholného evropského barokního umění.
Ve své době byly lázně v Kuksu slavnější než Karlovy Vary. Bohužel po několika desítkách let sláva začala upadat. Možná i proto, že místní lázeňské prameny vůbec nejsou léčivé, jak se před třemi sty lety tvrdilo. Vyhlášené lázně tak vznikly nejspíše díky podvodu. Bez toho by však nevznikl jeden z největších barokních skvostů tehdejší doby. Bohužel voda slávu lázní i ukončila. V r. 1740 se prohnala rozvodněná řeka Labe okolím a strhla větší část lázní. Provoz již nikdy nebyl obnoven. Další rány zasadily lázním a zámku válečné konflikty, které se krajem prohnaly. Z původního velkorysého barokního komplexu se tak zachovala jen jeho část.
Samotná obec se tak změnila ve vesnici dělníků a řemeslníků. Do dnešní doby se zachovalo mnoho budov z doby největší slávy lázní. Mnoho budov má základ v lázeňských či ubytovacích domech. Další domy sloužily od začátku jako obydlí personálu. I tak dodnes láká Kuks návštěvníky památkami, zajímavým okolím i krásnou přírodou. Stále je to však jen zlomek toho, co bychom tu mohli vidět před stovkami let.
František Antonín Špork
Hrabě František Antonín hrabě Špork (někdy se můžete potkat též s německou podobou jeho jména Sporck) se narodil v Lysé nad Labem 9. března 1662. Také zde 30. března 1738 zemřel. Byl to český šlechtic, skutečný tajný rada, komoří, český místodržící a mecenáš umění. Jeho otec Johann von Sporck pocházel z chudých selských poměrů v obci Westerloh v okolí Paderbornu ve Vestfálsku. Se svým bratrem vstoupil do armády, kde bojoval r. 1620 v bitvě na Bílé hoře proti českým povstalcům. Poté se v habsburské císařské armádě vyznamenal během bojů proti turkům, byl povýšen do šlechtického stavu s titulem říšský hrabě a odměněn statky v Čechách.
František Antonín byl nejstarším synem ze čtyř dětí. Vystudoval jezuitské gymnázium v Kutné Hoře, kde pro svou neposlušnou a svobodomyslnou povahu získal k jezuitům celoživotní averzi. Ve třinácti letech pokračoval ve studiích v Praze na univerzitě. Jeho otec zemřel ještě než dosáhl plnoletosti. Svého dědictví se ujal v roce 1684, získal panství v Lysé nad Labem, Malešově, Konojedech a Choustníkově Hradišti, dům v Praze a také značnou sumu peněz.
F. A. Špork byl znám jako člověk, který se zapříčinil o vznik řady barokních památek, nejen zde v okolí, ale i v okolí Lysé nad Labem (poustevny sv. Václava a Františka, Bon Repos a řada dalších). Příliš se však neví, že jeho aktivity byly opravdu hodně široké. Kromě rozvoje architektury, kterou podpořil sezváním mnoha známých umělců do zdejšího kraje, se zasadil o rozvoj literatury. Nejenže založil knihovnu v Praze, Lysé i Kuksu, v Lysé také založil obrazárnu a tiskárnu. V té vydal více jak 150 knih a tisků.
Kromě těchto aktivit byl hrabě Špork i velký milovník hudby. Jeho zásluhou se k nám dostala hra na lesní roh, po mnoho let udržoval stálou operní scénu, která působila nejen v Praze, ale i v Kuksu. Tento soubor dosahoval v některých hlediscích evropské úrovně. Jeho soubor složený převážně z italských hudebníků např. provedl premiéru několika Vivaldiho oper. Dále se také hrabě Špork věnoval myslivosti. Hospital Kuks je dodnes oficiálním sídlem loveckého Řádu svatého Huberta, který zde každoročně pořádá Svatohubertské slavnosti - největší mysliveckou slavnost v ČR
Hrabě Špork byl zároveň velký lidumil. Rozdával peníze a obilí chudým, založil pro poddané kontribuční fond. Kromě Hospitalu v Kuksu zřídil špitál pro chudé i v Konojedech. Posledním pořízením odkázal 100 000 zlatých trinitářům v Praze, aby z úroků vykupovali zajatce od Turků a konali jiné dobré činy.
Po své smrti 30. března 1738 byl hrabě Špork pochován v rodinné hrobce v Kuksu pod kostelem Nejsvětější Trojice.