Templar Geocoin

Státy EU ,  Japonsko, Amerika, Austrálie 

EU countries , Japan , America , Australia

Foto vítáno ,foto welcome

Z templářské architektury v našich zemích máme dnes pouze střípky, ale zato typické a vypovídající.

Příkladem tehdejší typické obranné věže a podzemí je klášter (zámek) Čejkovice. Čejkovická komenda (klášter) je unikátní tím, že se nám do dnešní doby zachovala alespoň část nadzemní stavby templářů ze 13. století. Jedná se o spodní část věže dnešního zámku. Věž stála původně osamoceně a je jednou z mála tzv. obranných věží, které se alespoň zčásti dochovaly do dnešních dnů. Má vnější rozměry 8,4 x 6,9 m a rozdílnou tloušťku zdí, přičemž nejtenčí (1,9 m) směřuje do nádvoří. Dolní úzký prostor je zčásti vytesaný do skály a byl přístupný otvorem v podlaze prvního nadzemního podlaží. Sem vedl i vstup, který přes můstek navazoval na ochoz hradby, jejíž linie probíhala 1,5 m od věže. Je dosti dobře možné, že právě čejkovické věže se týká zmínka o zranění mošonského župana magistra Vavřince při uhersko-kumánském vpádu na Moravu v r. 1253. K jeho zranění prý došlo při dobývání nějaké věže. Templáři nám v Čejkovicích po sobě kromě tvrze (zámku) zanechali ještě jednu významnou stavební památku – mimořádně rozsáhlé, pověstmi opředené podzemí. (blíže ve článku Templářské sklepy).

Příkladem templářského hradu je u nás zřícenina hradu Templštejn. Nevíme, zda jej templáři založili, či jej vybudovali na místě staršího (třeba jen dřevěného) hrádku. Kamenné jádro je zcela určitě od templářů, někdy z poslední čtvrtiny 13. století. Je vymezené mohutnou plášťovou zdí, jež má půdorys kruhové výseče. Hrot výseče je obrácen k přístupové cestě od Jamolic a zpevňuje ho velký pilíř. Tvar zdi tedy využívá stejných výhod jako věže s břitem. V dalším vývoji bylo započato se stavbou částečně zdvojeného hradbového pásu, který jádro obepjal. O tom, zda se i v tomto případě ještě jedná o templářské období, se vedou spory. V nejstarší části Templštejna postrádáme „věž“, jednalo se tedy původně o tzv. hrad s plášťovou (obalovou) zdí (Mantelmauerburg).

Za příklad templářského kostela můžeme s největší pravděpodobností pokládat kostel sv. Petra a Pavla v Řeznovicích, dnes je součást Ivančic. Jedná se o jednu z našich nejcennějších románských památek z 12. Století. O přímém vztahu templářů k Řeznovicím či zdejšímu kostelu prameny sice nevypovídají, ale určité nepřímé důkazy tu jsou, což mnohým historikům k zařazení mezi templářské postačuje.

Se stoprocentní jistotou je jím v každém případě kostel sv. Vavřince v Praze na Starém Městě (nyní sv. Anny), nikoli však v dnešní podobě, ale jako cenné archeologické svědectví.