Adrian Helmet

To travel through World War One battlefields around the world.

Voyager à travers les champs de bataille de la Première Guerre mondiale à travers le monde.

Cestovat po bojištích první světové války po celém světě.

Adrian Helmet

The outbreak of the First World War caught all the fighting armies in a very unprepared state. In particular it concerned protection against new types of weapons. After discovering that most of the head injuries in 1914 were caused by shell splinters, shrapnels etc., at the beginning of 1915 General Joffre recommended that the French Army should introduc steel helmets for infantry. According to its inventor of Colonel Adrian, the helmet model 15 was named "Adrian Helmet". By the end of December 1915, more than 3 million had been produced, and by the end of the war, the number reached nearly 20 million pieces.
The helmet was made from four main parts - the body (bell), the front plate, the neck protectors and the comb. These main parts were pressed from a 0.7 mm thick sheet steel. Individual parts were assembled using rivets to the bell of the helmet. Then the welding of the four lugs of the inner lining was followed. Steel helmets were produced in sizes A, B and C, and further divisions were possible with three sizes of spacers of aluminum inserts. In total, 9 sizes were available, covering head ranges from 54 to 62 cm. The chin strap was made of sheepskin originally, but since September 1915 it have been made from a goat skin of adjustable length with an iron buckle.
Russia, Belgium, Serbia, Romania, and Italy also introduced it for their soldiers. These helmets were also used by Polish and Czechoslovak soldiers fighting on the side of the Entente armies. Even during the war Russia and Italy introduced its own production of similar helmets. Captured Adrian helmets were also used in Russia and Italy by the Austro-Hungarian army. In the interwar period, the Adrian helmet has become a major component in dozens of states around the world and was used until the middle of the 20th century.

Source: http://www.vhu.cz/

Přilba typu Adrian

První světová válka zastihla všechny bojující armády v podstatě nepřipravené. Týkalo se to zejména ochrany proti novým druhům zbraní. Po zjištění, že většina zranění hlavy byla v roce 1914 zaviněna úlomky střel, šrapnely a podobně, doporučil generál Joffre na počátku roku 1915, aby francouzská armáda zavedla ocelové přilby pro pěchotu. Přilba s označením vzor 15 dostala podle svého vynálezce plukovníka Adriana lidový název „Adrianka“. Na konci prosince 1915 jich bylo vyrobeno již více než 3 miliony a do konce války dosáhl jejich počet téměř 20 miliónů kusů.
Přilba se vyráběla ze čtyř hlavních dílů – těla (zvonu), předního štítku, chrániče zátylku a hřebenu. Tyto hlavní části se lisovaly z 0,7 mm tlustého ocelového plechu. Jednotlivé části se kompletovaly pomocí nýtů k oválnému zvonu přilby. Poté následovalo navaření čtveřice úchytů vnitřní vystýlky. Ocelové polotovary se vyráběly ve velikostech A, B a C, další dělení bylo možné pomocí tří velikostí distančních hliníkových vložek. Celkem tak bylo k dispozici 9 velikostí, pokrývajících obvody hlavy od 54 do 62 cm. Podbradník se nejprve vyráběl z ovčí kůže, avšak od září 1915 se podbradníky začaly vyrábět z kozinky, s regulovatelnou délkou pomocí železné přezky.
Kromě Francie ji zavedly pro své vojáky také Rusko, Belgie, Srbsko, Rumunsko či Itálie. Používali je také polští a českoslovenští vojáci, bojující na straně armád Dohody. Ještě za války zavedlo vlastní výrobu přilby obdobného vzoru Rusko a Itálie. Ukořistěné přílby používala v Rusu a Itálii ve velkém také rakousko-uherská armáda. V meziválečném období se přilba typu Adrian stala hlavní výstrojní součástkou v desítkách států celého světa, používanou až do poloviny 20. století.

Zdroj: http://www.vhu.cz/