Skip to content

Zeleznicni #7: elektrizace Mystery Cache

Hidden : 2/20/2007
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

EN:
I'm sorry, but this mystery cache requires to read an article with some special information about the railways in Czech republic, which is accessible on the websites only in Czech language.
CZ:
Sedma cast serie Zeleznicni se zameri na vyvoj elektrizace ceskych zeleznic, dale se neco dozvite o zel.stanici Praha-Liben

Serie cachi Zeleznicni je volna, cili neni urceno, kdy se serie zastavi - aktualni prehled nalezejicich cachi lze nalezt treba zde.

POZOR, ZMENA listingu 24.6.2019 - presunuta finalova keska kousek dal od nadrazi, tim se zmenil vzorec vypoctu finalky a hint (ostatni zustava). Aktualizujte si listing, pokud mate stazeny/vytisteny starsi.

Mili cacheri, mile cacherky. Pohadka o parni masince a dedeckovi, ktery na ni uz radu let jezdi jako strojvedouci, pokracuje. Pokud jste necetli zacatek listingu uvodni cache serie Zeleznicni, doporucuji vam si precist alespon druhy odstavec psany tucnou kurzivou-v tomto odstavci je zacatek pribehu, ktery celou serii provazi. No a nyni uz slibene dalsi pokracovani pohadky:

Poklad sedmy: Masinka naseho dedecka, se kterou uz radu let jezdil, je parni. Dedecek si vsak nemohl nepovsimnout, ze v poslednich letech se zacinaji nad parnim pohonem na zeleznici stahovat mracna. Ackoliv to bylo dedeckovi a obzvlaste jeho masince lito, je nas dedecek technicky prizpusobivy a chape, ze pokrok musi jit kupredu a byla by chyba mu branit. Rozhodl se tedy o elektrizaci ceskych zeleznic zajimat a na dane tema pro vas, mili cacheri, opet pripravit jednu tematickou cache. Zde poprve doslo k situaci, ze dedecek delal sve masince neco za zady-moc dobre vedel, jak by ji mrzelo, kdyby zjistila, ze se dedecek zajima o elektrickou trakci na zeleznici. Ale on moc dobre vedel, ze ackoliv elektricka trakce casem tu parni porazi (cehoz se uz dockal), stale bude para oblibena - kdyz uz ne pro pravidelnou dopravu, tak aspon pro sezonni vyjizdky. A mel pravdu - parni vlaky jsou dnes vyhledavanou atrakci cim dal vice nejen mezi detmi. Takze se muzete rovnou pustit do lusteni cache...

Tektokrat pri lusteni nebude vubec treba opoustet tento listing, vsechny indicie pro domaci pripravu se dozvite z nasledujiciho clanku. V oblasti nedaleko finale vas jeste pozadam o splneni nepovinneho fotografickeho ukolu, takze fotoaparaty s sebou! A nyni uz slibovany clanek o elektrizaci ceskych zeleznic, sestaveny z nekolika clanku na toto tema-prectete si jej, pak uz bude snadne odpovedet na par jednoduchych otazek:

Elektrizace ceskych zeleznic-historicky vyvoj az do dnesnich dob

Prakticky rozvoj elektricke trakce - byt je jakkoliv moderni - nastal jiz po roce 1879, kdy Werner Siemens predvedl na vystave v Berline a pote v i realnem dulnim provozu prakticky vyuzitelnou elektrickou lokomotivu. Pokud nepocitame trate tramvajoveho typu (mestske ci mezimestske), ktere na uzemi dnesni CR vznikaly v rade mest na prelomu 19. a 20. stoleti, tak prvni skutecne elektrizovanou zeleznici na nasem uzemi byla znama trat z Tabora do Bechyne uvedena do provozu v r.1903. Tuto trat postavil Frantisek Krizik a pouzil na ni stejnosmernou proudovou trakci 1400 V. Druhou realizovanou elektrizovanou trati byla v r.1911 mistni draha Rybnik-Lipno nad Vltavou pres Vyssi Brod napajena stejnosmernou trakci 1500 V. Tato trat v elektricke trakci funguje dodnes (byt nedavno prodelala kompletni prestavbu vcetne zmeny trakcniho napeti a proudove soustavy, viz dale).
Zasadni zlom v elektrizaci ceskych zeleznic nastal v r.1924, kdy vynos ministerstva zeleznic urcil jako jednotnou elektrizacni soustavu stejnosmerne napeti 1500 V. Timto napetim byly elektrizovany prazske spojky (Smichov-Wilsonovo nadrazi-Vitkov-Liben-Masarykovo nadrazi-Vrsovice-Nusle a Vysehrad, pozdeji az po Bechovice a pres Malesice do Vrsovic). Tyto prazske spojky byly vsak na dlouhou dobu na ceskem uzemi jedinym elektrizacnim pocinem-vliv na to mela zejmena hospodarska krize a udalosti 2.svetove valky.
Po 2.svetove valce bylo rozhodnuto o tom, ze u tehdejsich CSD bude pouzit jednotne stejnosmerny napajeci system 3kV. Neni bez zajimavosti, ze tento napajeci system se do Evropy dostal z USA pres Jizni Ameriku, Jizni Afriku, Spanelsko a Italii a zacal se krome CSR pouzivat i v Belgii, Polsku a SSSR. Tato zmena napajeciho systemu samosebou znamenala upravit nejen trolejove vedeni prazskych spojek (i kdyz docela dlouho se pouzivalo vedeni s puvodnimi izolatory, byt napeti v troleji bylo najednou dvojnasobne), ale i nutnou vymenu lokomotiv. Jiz v roce 1946 bylo rozhodnuto o elektrizaci cele trate Praha-Olomouc-Zilina-Kosice-Cierna nad Tisou timto napetim, coz se povedlo postupne s obcasnymi problemy po etapach zvladnout.
V roce 1959 bylo vladou rozhodnuto o zavedeni druheho napajeciho systemu v CSR,a to napeti 25kV stridave trakce 50Hz. Jednalo se tehdy spise o politicke rozhodnuti, ktere ve sve dobe prineslo i radu problemu - lze si tento konflikt predstavit jako odklon od Frantiska Krizika vzdy prosazujiciho stejnosmernou trakci k Nikolu Teslovi, ktery prosazoval stridavou. I kdyz se z dnesniho pohledu da stridava trakce povazovat za moderni napajeci system, vznikly pri jejim zavedeni provozni i technicke potize, jejichz prekonani nebylo snadne. Co se ekonomicke stranky tyce, je sice stavba stridave trakce na trati vyrazne levnejsi, ovsem zase porizovaci naklady stridave lokomotivy jsou oproti stejnosmerne temer dvojnasobne, cili neco za neco.
Puvodni projekt na premenu stavajici site 3kV stejnosmernych na stridavou trakci 25kV 50Hz se ukazal jako zcela nerealny predevsim pro znacne financni naklady na vlastni prestavbu i nova hnaci vozidla. Bylo proto rozhodnuto severni cast republiky nadale elektrizovat systemem 3kV stejnosmerne napeti a jizni cast pak nove zavedenym 25kV stridaveho napeti 50Hz. Tento stav trva dodnes, stale jsou u nas tyto 2 proudove soustavy v provozu. Pomyslna vychodo-zapadni osa Ceske republiky mezi temito soustavami je tvorena priblizne mesty Kadan - Beroun - Benesov - Kutna Hora - Svitavy - Nezamyslice - Nedakonice. Trat Rybnik-Lipno nad Vltavou na Sumave, ktera byla puvodne stejnosmerna 1,5kV (viz vyse), byla do nove stridave trakce predelana pri celkove rekonstrukci v letech 2004-2005 kvuli sladeni s prilehlou trati Ceske Budejovice-Horni Dvoriste. Rozhodnuti pouzivat na nasem uzemi 2 napajeci soustavy znamenalo take nutnost vyresit prechody na stykovych mistech techto soustav. Vyreseno to bylo bud stykovou stanici, kdy se musi ve stanici preprahat na lokomotivu druhe trakce (doposud takto funguje napr. zst. Kutna Hora hl.n. u nekterych vlaku), nebo stykovym mistem, kdy je treba uzit dvousystemove lokomotivy, ktera zvladne obe proudove soustavy a strojvedouci pak se stazenym sberacem prejede do druhe soustavy, kterou lokomotiva take podporuje.

Hotovo, text venovany elektrizaci mate precteny. Nyni nasleduje par kontrolnich otazek, jejich odpovedi jste se jiste v textu docetli:

  • v soucasne dobe existuji v Ceske republice na zeleznici 2 proudove soustavy: stejnosmerna A kV a stridava B kV.
  • prvni skutecne elektrizovana zeleznice na nasem uzemi byla uvedena do provozu v r.C
  • stridava trakce, ktera se ua nas pouziva, ma frekvenci D Hz
  • vlada CSR rozhodla v r.E o zavedeni druheho (stridaveho) napajeciho systemu
  • v r.1924 zacaly byt elektrizovany prazske spojky napetim F V

To je vse. Nyni predtim, nez vyrazite, provedte si predvypocty:
G = B + E - C

H = A + D + (F/10)
Neni-li uzit znak nasobeni *, tak nic nenasobte, ale jen skladejte. Kontrola: provedte ciferny soucet z (G + H), melo by vam vyjit 14. Vyslo? Tak ted hura do terenu. Jeste jednou pripominam: fotak s sebou!

Vychozi souradnice lezi pred vstupem na nadrazi Praha-Liben. Dostanete se sem bud vlakem, nebo tramvaji ci busem MHD do stanice Nadrazi Liben. Toto nadrazi bylo pred mistrovstvim sveta v lednim hokeji v r.2004, ktere se konalo prevazne v nedaleke Sazka arene (dnes O2 arena), zasadne upraveno a rozsireno o jedno nastupiste. Sami vidite, ze exteriery i interiery nadrazi doznaly zlepseni-jeste aby ne, vzdyt toto nadrazi vyuzivali nejen fanousci jedouci na mistrovstvi... Jelikoz nektere indicie jsou uvnitr nadrazi a na nastupistich, neni odlov mozny v dobe uzavreni nadrazi, tj. po pulnoci a v brzkych rannich hodinach (proste v dobe, kdy na nadrazi zadny vlak nejede, cca 1h-4h ranni). V obvodu nadrazi vas cekaji tyto ukoly:
  • Na vychozich souradnicich, kde prave stojite, pred sebou vidite vchod do odbavovaci haly nadrazi Liben. Nez vejdete dovnitr, vsimnete si, ze je zde k videni v rade I lesklych valcovych kovovych sloupu podpirajici strop vyklenku podel vchodu - zcela urcite mezi nekterou dvojici z nich vejdete dovnitr haly
  • Pote, co si prohlednete halu, vejdete do podchodu a jdete az uplne nakonec k zadni stene-zjistite tak dle nejvyssiho cisla nastupiste, ze je zde v soucasne dobe celkem J nastupist
  • vyjdete z podchodu levym vystupem na nastupiste c.J a pri te prilezitosti spoctete pocet schodu, vedoucich z podchodu na nastupiste. Zjisteny pocet schodu si poznacte jako lichou indicii K
  • Hura, jste na nastupisti J. Zde vas ceka posledni indicie a tez nepovinny fotoukol. Pred vami cca 30m vpravo pri pohledu pres koleje uvidite klasicky bily "patnik" - tratovy kilometrovnik s udajem ve tvaru xxx,x. Jedna cifra se v cisle opakuje hned nekolikrat - je to cifra L. Pozn. pokud by zrovna na prave koleji stal vlak a zaclanel vam tak vyhled na kilometrovnik, nezbyva vam nez pockat az odjede, nebo to obejit...
    Predtim, nez dopoctete souradnice finale, ceka vas jeste zmineny nepovinny fotograficky ukol. Kdekoliv zde na nastupisti se pokuste vyfotit se svou GPS a vlakem (idealne primo s elektrickou lokomotivou) v pozadi. Ani tak nezalezni na tom, o jaky typ vlaku se jedna (i kdyz fotografie Pendolina, City Elefantu ci jineho pekneho elektrickeho vlaku budou zvlaste vitany :)). 
    Nafoceni tohoto fotoukolu je zcela trivialni, nebot nadrazi je velmi frekventovane-jen smerem na Kolin jezdi osobni vlaky z Masarykova nadrazi v intervalu po 30 minutach i casteji, mimo spicku po 1h, opacnym smerem stejne tak, mimo to spousta rychliku, vlaku EC, IC a take SC Pendolina... a rada nakladnich vlaku, no proste stale se neco deje, a valna vetsina vlaku jede v elektricke trakci. Jiste proto nebudete na foceni muset cekat dlouho. Tedy krome odlovu po pulnoci, to je doprava jiz ridsi :-).

Nyni mate splneny nepovinny fotoukol a zjisteny vsechny potrebne indicie-nezbyva, nez si spocitat souradnice sedme zeleznicni cache velikosti mikro a dojit si pro ni:
        N 50° 06.(G + 10*J + K - L - 2 )'    E 014° 30.(H - 22*I - K - L )'
V zavorce jsou tisiciny minut, tj.nevyjde-li vam trojciferne cislo, doplnte si jej na trojciferne zleva nulami. 
Kontrolu techto spoctenych souradnic, pokud si nejste jisti urcenim indicii ci vypoctem, muzete provest na konci listingu v sekci kontroly souradnic (Solution checker). Dalsi moznost kontroly je tato: ciferny soucet ze vsech 15ti cifer z vypoctenych vyslednych souradnic vam musi vyjit 42; pokud nevysel, tak nekde mate chybu :-).
Lovte nenapadne (maskovani napr. ctenim si na mobilu), muze byt dost zamudleno. A logujte radeji opodal, diky!
K logu nezapomente pripojit fotografii (pokud jste ji poridili), aby si mohl dedecek s masinkou prohlednout, co zajimaveho jste na Libni videli.

U dalsi Zeleznicni cache se budeme dedecek, masinka i ja tesit. Tematem tentokrat bude nakladni kontejnerova doprava a konkretni ukazka kontejneroveho prekladiste v Praze-Uhrinevsi.

INFORMACE PRO ZACATECNIKY O PUTOVNICH PREDMETECH V KESICH:
prostudujte si nasledujici informaci popisujici, jak postupovat pri nalezu putovniho predmetu (Travel bugu nebo Geocoinu) v kesi..

Additional Hints (Decrypt)

GENZ

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)