Zeleznicni #13: zajimavosti Slovenska Mystery Cache

POZOR, zmena listingu 20.6.2023: zmena textu zadani u indicie D kvuli zmene webu CHZ (bez vlivu na finalovy vzorec). Pouzijte aktualni listing!

Serie cachi Zeleznicni je volna, cili neni urceno, kdy se serie zastavi - aktualni prehled nalezejicich cachi lze nalezt treba zde.

Mili cacheri, mile cacherky. Pohadka o parni masince a dedeckovi, ktery na ni uz radu let jezdi jako strojvedouci, pokracuje. Pokud jste necetli zacatek listingu uvodni cache serie Zeleznicni, doporucuji vam si precist alespon druhy odstavec psany tucnou kurzivou-v tomto odstavci je zacatek pribehu, ktery celou serii provazi. No a nyni uz slibene dalsi pokracovani pohadky:

Poklad trinacty: Dedecek nade vse miloval (a stale ostatne jeste miluje) nase trate, jak jste jiz jiste, mili cacheri, pochopili. Jezdival na nich jiz pred ctyriceti lety a se svou masinkou navstivil po kolejich nejen ceske, ale i slovenske kouty nasi vlasti - vzdyt tehdy zde jeste bylo spolecne Ceskoslovensko. Jednou takhle vpodvecer dedecek s masinkou nostalgicky vzpominali na ty casy, kdy uhaneli po krasnych tratich Slovenska - dedeckovi se az zatajil dech, kdyz si vzpomnel na hezkou idylku romantickych trati kolem pohori Nizkych a Vysokych Tater, Male a Velke Fatry a dalsich zajimavych mist. Rekl si, ze je velka skoda neseznamit s nekolika zajimavostmi slovenskych trati i neznale Cechy - tedy aspon ty, kteri radi hledaji jeho poklady. Dalsi poklad se dedecek tedy rozhodl zalozit na motivy zajimavosti z zeleznic Slovenska a podelit se s vami, mili cacheri, o par zajimavych mist, ktere zde za ta leta navstivil a ktera si velmi oblibil se svou masinkou. Snad se tedy i vy trochu vzijete do pohadkove atmosfery mnohych slovenskych trati.

Slovensko - zeme mnoha kras, jak jiste kazdy, kdo v nekterych turisticky atraktivnich lokalitach byl, muze potvrdit. I na zeleznicich Slovenska vsak lze najit ojedinele stavebni ci jine pociny, ktere u nas v Ceske republice nemame. Nektere z nich vam predstavi tato cache. Tak vzhuru do poznavani zajimavosti zeleznic Slovenska!

1. Ciernohronska zeleznica (CHZ). V dobach davno minulych se na Slovensku velmi uplatnovaly (daleko vice nez u nas) lesni zeleznice urcene predevsim pro dopravu vytezeneho dreva. Bylo to dano zejmena snahou uzivit se i v chudsich oblastech a take tim, ze Slovensko je kraj pomerne hornaty a dost zalesneny. Male drazky pro prepravu dreva tedy v minulosti po uzemi zejmena stredni casti severniho Slovenska (ale i v jinych lokalitach) rostly jako houby po desti. Vice se rozepisovat o teto draze primo zde by bylo nosenim drivi do lesa - prectete si sami clanky o historii a o soucasnosti teto vyznamne lesni zeleznice a pak nebude pro vas problem odpovedet na par otazek:
   • v obdobi "zlateho veku" lesnich zeleznic (v 1.polovine 20.stoleti) vzniklo na uzemi dnesniho Slovenska asi A0 lesnich zeleznic ruznych kategorii
   • stavba hlavniho useku CHZ z Hronca smerem na Cierny Blh (dnes Cierny Balog) dlouheho 10,4km zacala v roce B
   • v dobe bezneho provozu na trati CHZ zajistovalo provoz asi 115 zamestnancu. Krome nakladu dreva, ktere bylo hlavni komoditou, se drahou take denne prepravilo asi C00-C50 osob
   • v soucasne dobe slouzi draha CHZ jako muzejni zeleznice - behem sezony (zpravidla duben az zari) je provoz zajisten na zrekonstruovanem useku smer Cierny Balog s odbockou do Vydrovske doliny a do Dobroce; na jare 2001 se po D letech podarilo obnovit i pravidelnou nakladni dopravu z pily Janosovka do Hronce
2. Zeleznicni trat Cervena skala-Margecany a Telgartska smycka.  Tato trat ma mnoho specifik. Ve znacne casti sveho useku se vine na pomezi mezi Nizkymi Tatrami a Slovenskym Rudohorim, prochazi tez podel jizni hranice Slovenskeho Raje, tedy ve velke casti sveho trasovani vede misty casto kopcovitymi a pro stavbu drahy obtiznymi. Tato trat nikdy nebyla postavena vcelku, jak jsme zvykli u jinych trati, ale vznikla pospojovanim mnoha lesnich zeleznic, ktere zde postupem casu vznikaly.
   Kralova Hola, nejvyssi vrchol vychodni casti Nizkych Tater, na svem upati skryva obec Telgart. Prave zde se stykaji hranice Nizkych Tater ze severu a Slovenskeho Rudohori z jihu pomerne tesne a jsou oddelene nedaleko pramenici rekou Hron. Stavitele si pri realizaci teto casti zeleznice lamali hlavu, jak prekonat velky vyskovy rozdil potrebny k projeti blizkeho sedla Besnik. Vysledkem je naprosto unikatni zeleznicni spiralovita smycka, kdy trat obloukem maleho polomeru klesa nejprve po louce u obce Telgart, posleze klesavym obloukovym tunelem, aby opet vyjela na kraji obce Telgart, ale o desitky metru nize - jak je to ostatne patrne na fotografii. Toto misto je velmi oblibene u zeleznicnich fotografu, ale zajimave je se i temito misty svezt. Primo u smycky se nachazi vlakova zastavka Telgart penzion, ze ktere je porizen i prilozeny snimek. Vice si o teto malebne trati muzete precist pod odkazem na zacatku odstavce. Pak bude pro vas snadne odpovedet na tyto jednoduche otazky:
   • unikatni spiralovita smycka v obci Telgart, o ktere je zde rec, ma delku E,3 km a umoznuje prekonani vyskoveho rozdilu F metru
   • podstatna cast teto spiralovite smycky vede, jak jiz bylo zmineno, obloukovym tunelem. Tento tunel je nejdelsi na teto trati - jeho delka je G0 metru (G je trojciferne).
3. Tatranske elektricke zeleznice (TEZ). Vysoke Tatry - toto nejvetsi pohori byvaleho Ceskoslovenska netreba predstavovat, minimalne z doslechu jej jiste zna kazdy. Mala pripominka: kdo uz lustil Zeleznicni #9: projekty budoucnosti, jiste si pamatuje na projekt Sumavske elektricke drahy - je to snaha u nas na Sumave realizovat neco podobneho, jako je prave tato TEZ v Tatrach.
   Uz pred davnymi dobami se zde zcela spravne nasi predkove zamysleli na otazkou, jak nejlepe toto turisticky atraktivni uzemi ucinit dostupnym siroke verejnosti tak, aby nebyl nucen velky zasah do panenske prirody a do ekologie. Vznikla myslenka na realizaci uzkorozchodne elektricke zeleznice, nicmene nejde o zeleznici tak, jak ji zname - bezne vlaky by zde diky velkemu stoupani a obloukum malych polomeru nemohly jezdit. Jezdi zde jine vlaky, ktere jsou takovymi hybridy mezi klasickym vlakem a tramvaji - to zarucuje jejich schopnost zvladnout i narocne stoupani. Postaveni teto drahy bylo take pricinou vzniku novych letovisek a osad tak, jak je zname dnes. Vice se doctete pod odkazem na zacatku odstavce a pote vas opet ceka otazka, tentokrat jedina:
   • sit TEZ je slozena ze 2 trati: Poprad-Strbske Pleso a na ni navazujici kratsi trat Tatranska Lomnica-Stary Smokovec. Celkova delka site TEZ je tedy H km (pokud pouzijete zdroj z uvedeneho odkazu, tedy z Wiki, melo by vyjit dvouciferne cislo bez desetin).
4. Ozubnicova zeleznice Strba-Strbske Pleso (OZ). Tato trat tvori spolu s TEZ a prilehlymi lanovymi drahami dopravni system Vysokych Tater. Po TEZ lze do hlavnich stredisek Tater (Tatranska Lomnica, Stary Smokovec,...) prijet z Popradu, po OZ se lze so Tater dostat ze Strby, coz je pro turisty z Cech kratsi alternativa, zvlast pokud miri do okoli Strbskeho Plesa. Strba lezi na trati Zilina-Kosice a rychliky zde stavi podobne jako v Poprade (Strba je o zastavku blize). Tato ozubnicova trat je, jak uz nazev napovida, kvuli svemu znacnemu stoupani na velke vetsine sve delky vybavena ozubenim pomahajicim prevyseni zdolat. Ve stanici Strbske Pleso je pak mozny prestup na dalsi vlaky TEZ. Po precteni informaci pod odkazem bude jiste snadne odpovedet na posledni blok otazek:
   • rozchod teto ozubnicove trati je zcela stejny jako rozchod TEZ - je to tedy I0 mm (I je trojciferne)
   • nova ozubnicova draha, uvedena do provozu po prestavbe v r.1970, ma nejvyssi stoupani J promile a jeji delka je (stejne jako u puvodni trati) K,75 km. Pozor, ptam se opravdu na novou, nikoliv na starou drahu, pod odkazem jsou uvedeny udaje pro obe (byla to casta chyba lusticich keseru, proto to zduraznuji :))

Vyborne, virtualni pruchod vybranymi zajimavostmi slovenskych zeleznic mate za sebou! Potesujici zpravou jiste pro vas bude, ze tato cache nema multi cast, tj. spoctene finalni souradnice vas dovedou primo k cache.

Vychozi bod se nachazi na nadrazi Praha-Krc. Je to na prani nejmenovaneho cachera, ktery si pral mit Zeleznicni #13 prave zde-cili dandro, mas to tu :-). Dojet sem muzete nejen vlakem (trasa Vrsovice-Krc-Branik-Vrane-...), ale i MHD busem do zast. Nadrazi Krc. Finale samotne se nachazi vzdusne v okruhu max.500m od nadrazi, cili v podstate train-in keska :), nadrazi Krc je tedy vyhodny vychozi bod. No a jake ze ty finalove souradnice teto small cache jsou? No prece:

        N  50°02.[ (3*H)+2*(A+C+K)-E ]'
        E 014°27.[ (B/12)-J+(I/4)+D+(G/4)+F-(2*A) ]'

Opravdu neni treba at uz cestou za kesi, nebo pri jejim odlovu, vstupovat do kolejiste, vyuzijte pohodlne pesi cesty, jen poslednich par metru je mimo ne.
Po odlovu doporucuji v okoli navstivit i nedaleke rybniky, i u nich se nejaka ta kes jinych autoru najde :).

Kontrolu techto spoctenych souradnic, pokud si nejste jisti urcenim indicii ci vypoctem, muzete provest na konci listingu v sekci kontroly souradnic (Solution checker). Dalsi moznost kontroly je tato: ciferny soucet ze vsech 15ti cifer z vypoctenych vyslednych souradnic vam musi vyjit 35; pokud nevysel, tak nekde mate chybu :-).

U dalsi (#14) Zeleznicni cache se budeme dedecek, masinka i ja tesit. Tematem tentokrat bude nehodovost na ceskych zeleznicich, nebot i tyto stinne stranky zkratka ke kazdemu druhu dopravy patri.

INFORMACE PRO ZACATECNIKY O PUTOVNICH PREDMETECH V KESICH:
prostudujte si nasledujici informaci popisujici, jak postupovat pri nalezu putovniho predmetu (Travel bugu nebo Geocoinu) v kesi..