Historie popravište
Popravište je mezi místními obyvateli též dobre známé jako "slavkovská šibenice". Nachází se na Šibenicním vrchu, mezi Horním Slavkovem a Bošírany. Zajímavá stavba má kruhovou, dva metry vysokou podestu, nad kterou se tycí tri pilíre, které sloužily coby opera šibenicních trámu. Pilíre byly puvodne vysoké šest metru, a to z jednoho duvodu. Obešenec totiž musel být dobre videt z mesta, aby pripomínal všem jeho obyvatelum a také kolemjdoucím, že mesto má hrdelní právo a tvrde trestá provinilce. Šibenice byla postavena kolem roku 1500 na pozemku vykoupeném od Bošíran.
Behem následujících let prošla nekolika úpravami, pricemž ta poslední probehla relativne nedávno, a to v roce 1936, kdy sem byla dodatecne usazena kopie znaku mesta s letopoctem 1598 a latinským nápisem "Hodie mihi, cras tibi", což znamená "Dnes mne, zítra tobe". Znak sem byl prevezen a instalován okrašlovacím spolkem z nedaleké zvonice kostela svatého Jirí. V 17. století tady zajištoval právo útrpné a výkon trestu kat z Jáchymova, který svou povinnost vykonával i na podobném popravišti, které se nachází na Šibenicním vrchu v nedalekém Becove (viz tematicky související cache v Becove, GC135PE - Becovské toulání / Becov vagrancy).
Výkon hrdelního práva
Kruhová popravište byla tímto zpusobem budována z nekolika duvodu. Šlo predevším o bezpecnost kata pri exekuci. Kat byl s odsouzeným zamcen uvnitr popravište, aby ho nemohl ohrozit nikdo z prihlížejících. Vchod do popravište zustal zamcen i po výkonu trestu, aby se zamezilo krádežím magických predmetu, jako byl napríklad provaz z obešence, nebo ruzné cásti jeho tela. Casto také docházelo ke zmizení tel obešených ze šibenice. Ta snímali príbuzní neštastníku, kterí se tím snažili zamezit hanbe uvržené na rodinu a pohrbením navrátit duši klid. Obešenec totiž zustával na šibenici až do svého úplného rozkladu. Ostatky pak byly zahrabány prímo v popravišti, nebo v jeho bezprostrední blízkosti. Nesrovnatelne lépe dopadl pachatel, který nebyl dopaden. V tomto prípade byl totiž na šibenici povešen jeho obraz.
Zajímavé také je, jak se léty vyvíjel pohled lidí na tato místa poprav. Zatímco ve stredoveku byly šibenice místem hanby a nebezpecí a bezúhonní lidé se jim snažili vyhnout velkým obloukem, pocátkem století dvacátého byly vnímány jako romantický a magický cíl turistických vycházek. V té dobe ale už rozhodne nesloužily svému puvodnímu úcelu. Svou funkci totiž ztratily po roce 1765, kdy bylo rade mest odebráno hrdelní právo, v rámci reforem soudnictví Marie Terezie.
Poslední odsouzený(-á)
Z poslední popravy, která se v Horním Slavkove uskutecnila 10. zárí 1751, existuje pomerne detailní záznam na stránkách slavkovské mestské kroniky. Posledním odsouzeným byla žena, Marie Alžbeta Früchtlová z Radošova u Verušicek. Byla obžalována z otrávení manžela, vraždy služebné a z úteku z vezení. Po všech uvedených cinech byla dopadena v Aši a privezena k potrestání do Slavkova. Dne 7. zárí se na mestské radnici projednávalo odvolání veznené, po zvážení všech okolností bylo zamítnuto. Hned poté byly Früchtlové ve vezení sdeleny den a hodina její popravy. Téhož dne odpoledne poslali mestští radní pro kata do Jáchymova. 8. zárí se dostavil kat a ubytoval se v hostinci "U cerveného vola". Odsouzená byla nepretržite hlídána dvema strážci. 9. zárí si kat s pomocníky prohlédl popravište, pripravil všechny náležitosti a bylo mu ukázáno místo, kde mel být vykopán hrob pro popravenou. Místní kovári zhotovili príslušná železa a lanari dodali potrebné provazy na pouta. Po návratu do mesta byl kat ve veznici predstaven odsouzené a ona jej dle dávného zvyku musela odprosit za své zlé skutky.
Ráno dne 10. zárí presne v 8.00 hodin vezenský zrízenec vyzvánel zvonem hríšníku a vyvolal poprvé v meste popravu. Pak odešel pro kata. Mestský soudce poté na radnici kata seznámil s presným znením rozsudku a pripomnel mu, aby se po poprave zdržel všech kouzel a magických praktik. Též mu kladl na srdce, aby popravcí úkon provedl co nejsvedomiteji, tak, aby hríšnice netrpela. V pul deváté byly mestským posluhou z oken radnice podruhé vyvolány poprava a rozsudek. To se opakovalo za ctvrt hodiny potretí. Poté mestský soudce v doprovodu dvou úredníku, kata a posluhy se odebrali do vezení pro obžalovanou. V pruvodu ctyriceti ozbrojených mužu ji privedli na radnici. Tam jí byl precten rozsudek. Následovalo jeho hlasité vyvolání z radnicního okna. Rovnež bylo vyvoláno zamítnutí odvolání. Pak mestský soudce vstal a rekl hríšnici: "Slyšela jsi nyní, jaký rozsudek a jaké právo jsou proti tobe vzneseny? Podle nich zemreš!" Hned nato uchopil do obou rukou bílou soudcovskou hul a vrhl ji k nohám odsouzené. Tri prísedící soudci vzápetí prevrhli svá kresla. Pred radnicí již cekal serazený popravcí pruvod, v jehož cele se soudci s katem konmo vydali k místu vykonání rozsudku. Kolem popravište utvoril dav velký kruh, do kterého privedli odsouzenou. Ješte naposledy byla otázána, zda lituje svých cinu. Po krátké zpovedi kat ženu spoutal, obnažil její krk a pak jí stal hlavu a pravou ruku. Telo popravené spolu s utatou hlavou a rukou bylo svrženo do vykopaného hrobu, který zasypali katovi pomocníci. Po skoncení svého díla kat vstoupil doprostred kruhu a zvolal: "Pane mestský soudce, konal jsem spravedlive?" Soudce odvetil slavnostne: "Popravil jsi spravedlive, jak si rozsudek a právo žádaly." 11. zárí kat v doprovodu dvou mužu odjel zpet do Jáchymova.
Koncem osmnáctého století byly šibenice houfne boreny, takže se v Cechách zachovaly jen v ojedinelých prípadech. Proto jsou obe výše zmínená popravište zapsána v ústredním seznamu nemovitých památek CR.
Šibenice dríve
Šibenice byla místem hanby a nebezpecí. Už jen její stín prinášel neštestí a bezúhonný clovek se jí nesmel ani dotknout. U šibenice se vykonávaly i jiné tresty, napr. ctvrcení, zahrabávání, spálení, na šibenici byly pak vystavovány cásti tel. Jelikož byl kontakt se šibenicí zostuzující, musel se v prípadech opravy ci budování nové šibenice zúcastnit každý mistr ci tovaryš príslušných remesel, aby nikdo nemohl druhému vycítat jeho potupnou práci. Každý zúcastnený vykonal napr. symbolický úder na bouranou šibenici, zatloukl hrebík ci poklepal na základní kámen šibenice nové apod. Po ukoncení prací byli remeslnící slavnostne znovu prohlášeni pocestnými.
A jdeme na cache...
S vyjímkou jedné indicie nebudete pro hledání finálních souradnic potrebovat internet, pocítac nebo jiné pomucky. Kdo si není jistý bodem A, muže pribalit do batužku metr nebo pásmo.
A. Vnejší obvod popravište (nejbližší hodnota)
| 18 metru |
A=1 |
| 22 metru |
A=2 |
| 25 metru |
A=3 |
B. Pocet velkých svislých kamenu nad portálem popravište
| 7 kamenu |
B=1 |
| 9 kamenu |
B=2 |
| 11 kamenu |
B=3 |
C. Portál (vchod) popravište je orientovaný
| na sever |
C=1 |
| na jih |
C=2 |
| na východ |
C=3 |
D. Nadmorská výška popravište je...
| 133 m.n.m. |
D=1 |
| 333 m.n.m. |
D=2 |
| 633 m.n.m. |
D=3 |
E. Na který den v týdnu pripadla poslední poprava? (dle tehdy platného kalendáre)
| pátek |
E=1 |
| sobota |
E=2 |
| nedele |
E=3 |
Dopocítejte dále:
F=A+A×C
G=C×D
H=G-E
I=A+C
J=C+D+E
K=G
Cache je umístena na souradnicích...
N 50° 08, FGH
E 012° 48, IJK
Pro malou kontrolu uvedu, že soucet všech odpovedí (tj. A+B+C+D+E) je sudé císlo.
Preji úspešné hledání. Pro první nálezce jsou pripraveny: GC Hvezdná brána a dva TB (TB Strelec a TB Blíženec).
Po zalogování doporucuji bud pokracovat smerem po zelené na sever a navštívit GC1HYWF Moucne pytle & Jeleni vrch (vzdálenost cca 5 km) s pekným výhledem na Krušné hory a údolí Ohre, popr. GCK8HF Svatebni pruvod (cca 8 km) s neobvyklou skalní scenérií nad rekou. Hladovým, žíznivým ci jinak znaveným cacherum mohu doporucit návrat do blízkého Horního Slavkova s obcerstvením treba v pizzerii U Bernardu ( 50°8'10.976"N, 12°48'16.849"E), nebo v restauraci U muzea ( 50°8'21.754"N, 12°48'30.151"E) a následný odlov rychlé ( GC1DNXG Vyhlidka sv.Jiri) nebo nárocnejší multi ( GC1DC9Z Hornoslavkovska abeceda) cache ve meste.
Za pozornost jiste stojí i 2 blízké rozhledny, které mužete obe z tohoto místa videt. Je to rozhledna Krásno (výška 25m) s velmi neobvyklým tvarem a za dobré viditelnosti s úžasným výhledem na Krušné hory. Byla postavena v letech 1933-1934 v dobe hospodárské krize. Charakteristický a nezamenitelný profil rozhledny mužete z popravište videt JJV smerem, na obzoru nad obcí Krásno.
Druhým zajímavým cílem s dobrým rozhledem je nove vybudovaná, montovaná rozhledna (výška ochozu 29,5m) na vrcholu Krudum (838 m.n.m.). Byla postavena a zprístupnena v roce 2008. V její tesné blízkosti kdysi stála kamenná a asi 10m vysoká Kempfova rozhledna z roku 1932. Novou rozhlednu mužete videt západním smerem na vrcholu Krudumu.
Obe rozhledny jsou volne prístupné (rozhledna na Krudumu jen za dobrého pocasí).
Použité zdroje:
Slavkovský les, http://slavkovskyles.sweb.cz/
Naucná stezka "Šibenicní vrch", http://www.cestujme.cz/sibenice