Tato keška je věnovaná židovskému hřbitovu ve Zbraslavicích a jeho obyvatel.
Tato keška spadá do série kešek věnovaným Židům a židovským památkám.
Zidovska serie - bonus GC418E7
Pokud jste ještě neviděli či nenavštívili židovské památky v blízkém okolí, tak jsem si některé pro Vás připravil:
A= Synagoga Golcuv Jenikov GC2D796
B= Synagoga Caslav GC2KE0W
C= Osudy zidu v Koline GC2VZ99
D= Synagoga v Koline GC2W56P
E= Zidovsky hrbitov v Malesove GC2X522
G= Osudy zidu v Kutne Hore GC3JWED
H= Synagogy v Kutne Hore GC3PRFQ
I= Zidovsky hrbitov v Caslavi GC3VQ50
J= Zidovsky hrbitov v Golcove Jenikove GC3VQ53
Nezapomňte si zde opsat bonusové číslo F!!!
Židovský hřbitov:
První hřbitov byl údajně založen již v 17. století, pohřbení bratestvo Chewra kadiša byla údajně založeno roku 1692. Starý židovský hřbitov byl prý už před nepamětnými časy zrušen a náhrobky se použily k vesnickým stavbám. Již počátkem 20. století se konstatovalo, že žádné stopy po něm nejsou zachovány.Již zmíněný Josef Zinner k tomu uvádí: "Židovský hřbitov se zde nacházel od roku 1632, dříve byl v části zvané Pančava, ale byl tehdy nátlak vrchnosti zrušen. Zbylé pomníky použila vrchnost na stavby a toto místo bylo později zalesněno."
Roku 1697 byl založen hřbitov nad Kudláčkovým mlýnem. Týmž rokem jej zrušili druhý nový u Hetlína nad Spáleným mlýnem, který existuje dodnes. Tento druhý hřbitov je roku 1766 doložen u Spáleného mlýna na ručně kresleném plánu uloženém v archivu Židovského muzea v Praze. Roku 1838 je zapsán ve stabilním katastru na pozemkové parcele č.560 a byl ve vlastnictví rytíře Jakoba Löwenthala, do vlastnictví židovské náboženské obce se dostal až v 50. letech 19. století. Nachází se 800 metrů severně od města, v blízkosti chatové osady U Šárů, na svahu klesajícím k jihu, v blízkosti cesty, odbočující ze silnicesměřující do Kateřinek. Podle fotografií byl hřbitov roku 1903 upraven, bez stromoví, obehnaný omítnutou zdí krytou taškami. V letech 1937-1938 již byl zarostlý osikami. Některé náhrobky byly poškozeny již v září 1940, ale pachatel nebyl zjištěn. Po druhé světové válce byla rozebrána ohradní zeď a část novodobých náhrobků byla odvezena. Plocha hřbitova byla zmenšena také kvůli pokládání kabelů elektrického vedení v 80. letech 20. století. Na ploše 3.993 m2, zaplněné jen asi ze dvou třetin, je dnes dochováno kolem 150 náhrobních kamenů od počátku 19. století do roku 1932. Většina z nich je ze žuly nebo z pískovce. Nejstarší náhrobek Zeliga, syna Geršona, pochází z roku 1815, náhrobek Šeloma Frejnda je z roku 1834.
Severní částí hřbitova je prázdná, náhrobky se nacházejí na jižní polovině hřbitova. Z ohradní zdi zůstaly jen zbytky, stejně jako z márnice, na jejímž místě je pouze malá, travou zarostlá vyvýšenina.
Na jedné třetině náhrobků jsou epitafy v hebrejském jazyce, na jedné třetině v německém jazyce a na jedné třetině v českém jazyce. Na náhrobcích z 18. a 19. století jsou patrné levitské konvice nebo kohenské dlaně, některé náhrobky jsou zdobeny jemnými rostlinnými motivy nebo Davidovou hvězdou. Písmo je částo v pozitivním provedení. Náhrobky z této doby jsou většinou z pískovce nebo světlého mramoru. Od 70. let 19. století se setkáváme s moderními náhrobky, které jsou složeny z více částí, jeden náhrobek je zdoben gotizujícími prvky. Většina moderních náhrobků je ze žuly. Náhrobky jsou osazeny v pravidelných řadách s nápisy směřujícími výhradně k jihu. V nejjižnější čésti, kde stávala márnice, se nachází také dětské hroby. Nejstarší náhrobky jsou v jižní části hřbitova.
Pohřební bratrstvo (Chevra kadiša) ve Zbraslavicích si zachovalo zvláštní postavení i po vzniku spádové ŽNO Kutná Hora, která byla od roku 1906 vlastníkem zbraslavského židovského hřbitova, ale i nadále ponechala zbraslavickému pohřebnímu bratrstvu tento hřbitov ve správě. Významnými členy pohřebního bratrstva byli zejména Mojžíš Spic, Emanuel Fišl, Alois Freund a Vilém Spitz (Spic).
Správcem a hrobníkem na zbraslavickém židovském hřbitově byl ve 20. a 30. letech minulého století katolík pan Jelínek. Ještě po 2. světové válce byl hřbitov oddělen od okolí kamennými zdmi a vcházelo se dovnitř skrz márnici, která je zbořená.
Modlitebna a synagoga:
Modlitebna ve Zbraslavicích je v písemných pramenech poprvé doložena roku 1724. Synagoga byla postavena zřejmě roku 1766 - dochoval se totiž doklad z roku 1766 o tom, že toho roku podali zbraslavští Židé žádost o postavení synagogy. Postavena byla pravděpodobně ze dřeva. Zděná synagoga byla postavena roku 1832 na místě starších dřevěných synagog. Synagoga mající čp. VI, stojí na stavební parcele č.123, která byla v polovině 19. století ve vlastnictví majitele panství rytíře Jakoba Löwenthala, nikoli zdejší ŽO, byla v té době využívána jako sídlo židovské náboženské obce.
O tom, v jakém stavu byla budova modlitebny na konci 19. století, si můžeme udělat obrázek podle sdělení jejich správců z března 1899. Uvádí se zde, že jmění modlitebny sestává ze zchátralé školní budovy a kostela a že kostelník zastupuje současně funkcionáře, kterého členové modlitebny sami vydržují. Jiného jmění podle autorů dopisu modlitebna nemá. Pod seznamem jsou podepsáni pánové Adolf Freund, Jakob Taussig, Emanuel Fischl a Josef Zinner.
V roce 1931 byla opravena střecha synagogy ve Zbraslavicích a byl také vytvořen nový seznam majetku, který sepsali zástupci tamní židovské komunity v orgánech ŽO Kutná Hora Emanuel Fišl a Josef Zinner.
K občasným svátením bohoslužbám byla synagoga využívána zřejmě až do druhé poloviny 30. let 20. století. Poslední velká oprava je doložena v říjnu 1931, kdy byla potřeba opravit větrem poškozenou střechu a strop. Ještě v květnu 1935 žádá Obecní úřad ve Zbraslavicích, aby ŽO Kutná Hora nechala synagogu zvenku opravit, protože byla velmi špatném stavu "a již také z důvodů estetických jest nutno řádnou adaptaci budovi provésti". Obecní úřad vycházel také ze stížnosti majitele sousedního domu č. p. 157 (bývalé židovské školy) pana Bernarda Šourka, že mu dešťová voda z okapu synagogy odtéká k jeho stavení a způsobuje škody v přízemí budovy. Představenstvo ŽO Kutná Hora následně pověřilo pana Emila Steinera, aby zajistil výměnu okapu na zbraslavské synagoze. Přibližně od té doby nebyla nijak využívána, čehož využili sousedé. Roku 1940 požádali maželé Sadinovi o oupi synagogy, která zasahovala do jejich dvora. Následujícího roku jim byla synagoga skutečně prodána i se stavební parcelou. Po válce byla většina budovy zbožena, v současnosti je dochována její malá část využívaná jako garáž.
Židovská škola:
Škola tu je doložena ve druhé polovině 19. století (1850-1897). Jednalo se o soukromou židovskou školu s právem veřejnosti, která byla pro malý počet žáků definitivně uzavřena roku 1897. O prodeji bývalé izrealitské školy č. p. 157 ve Zbraslavicích bylo rozhodnuto v dubnu 1920 a ze strany tamních členů nebyly vzneseny žádné připomínky
Židé ve Zbraslavicích:
Ve Zbraslavicích se Židé usadili v polovině 17. století. Podle Berní ruly v městečku v polovině 17. století bydleli tři Židé, následujícícho roku však byli vyhnáni a později tam žádný Žid nepobýval. Roku 1724 tu bydlelo 11 rodin (47osob).
Přirozený přírůstek židovských obyvatel byl v té době regulován familiantským zákonem. V souvislosti s tímto zákonem byly vedeny až do poloviny 19. století tzv. knihy familiantů, v nichž jsou všechny povolené židovské rodiny zapsány podle přidělených familiantských čísel. Na zbraslavickém panství je doloženo 22 familiantských rodin.
Roku 1783 v městečku žilo12 rodin. Podle soupisu Židů z roku 1793 ve městě bydlelo 18 rodin.
Nejspolehlivějším pramenem pro zjištění, v jakém domě od konce 18. století do první poloviny 20. století bydlely židovské rodiny, jsou židovské matriky. Díky nim víme, jak se v tomto městečku usazovaly a kde bydlely židovské rodiny v období 1790-1910.
Počet obyvatel židovské národnosti dosáhl vrcholu v roce 1850, kdy zde žilo 215 Židů. Toto číslo v souladu s celospolečenskými trendy klesalo, takže roku 1880 tu bydlelo 91 Židů, roku 1890-69 Židů, roku 1900-43 Židů, roku 1910-31 Židů, roku 1921-22 Židů a roku 1930 již jen 19 Židů.
Místní ŽO Zbraslavice formálně zanikla roku 1896 včleněním do spádové ŽO pro soudní okres Kutnohorský, vzniklé účiností zákona z roku 1890.
Na podzim 1915 došlo k přílivu uprchlíků z Haliče, o které bylo potřeba se postarat, neboť z drtivé většiny přišli bez jakéhokoliv majetku. Velké procento tvořili Židé a ŽO cítila povinnost jim pomoci.
Na frontě za první světové války padl člen zbraslavické židovské obce Otto Fišl, jehož jméno je uvedeno na pomníku vojínům padlým ve světové válce, umístěném na zbraslavickém náměstí.
Nástup nacismu se zde projevil stejně jako na jiných místech postupným nárůstem úřední perzekuce, která nejprve ztěžovala podnikání a postupně ubírala na občanských právech. Vše vyvrcholilo konfiskací a arizací majetku.
Ti Židé kteří se nestihl odstěhovat z města a následně emigrovat v průběhu let 1939-1942, tak byli do Terezína převezeni transportem AAb dne 5.6.1942 z Kolína. V průběhu let 1942-1943 dvanáct zbraslavských Židů zemřelo. Protože není známé přesné místo ani datum jejich smrti, je za místo a datum jejich smrti považován den a cíl transportu z Terezína na východ. Z deportovaných se vrátili pouze Ruth Blochová a Anna Jelínková se syny Egonem a Arnoštem.
Dávejte si pozor při vyzvedávání a logování, ať jste nenápadní či ať Vás nikdo nevidí!!!
O kešce:
Keška je o velikosti vnitřního objemu 140ml. Slouží též k úschově, TB, GC či CWG.
V kešce nemusí být vždy tužka!
Pokud si nebudete vědět rady, tak použijte fotohint.
Doufám, že se Vám zde bude líbit. Přeji úspěšný lov.
Pokud se Vám tato keška nebo jiná ode mne líbila, tak se nebojte dát bod oblíbenosti.
Pokud chcete, tak můžete navštívit další naše kešky. Naše kešky jsou zde.