Kam ja to hlava dubova schoval, stezuje si stary vodnik hledajici svuj posledni hrnec s dusemi.
Ale pekne po poradku: vodnika vam netreba blize popisovat, zajiste ho vsichni dobre znate z pohadek ale malokdo vi, ze vodnici jsou skutecni a ziji skryte v nejednom rybnice ci rece. 
Prvni zminky o tomto vodnikovi pochazeji nekdy ze 17.stoleti, kdy se pristehoval z Bavor. Byl zly a neprejicny. Suchozemce nemel v oblibe a proto se lidem stranil. Zabydlel se v jednom ze dvou rybniku na okraji male vesnice. Do tohoto rybniku shromazdoval po cela dlouha leta lidske duse a tesil se z jejich utopeni. Nas vodnik se jmenoval Waserhans. Byl male postavy, nikdy neodkladal svuj kabat s dlouhym sosem, ktery byl po letech znacne zaplatovany. Neustale se mracil, radost mu delala jen dalsi ulovena lidska duse. Doma v Bavorech, kde skodil si vsechny znepratelil, a tak se vydal do sousedni zeme a zde pak nalezl domov a usadil se. Zil si tu celkem spokojene - kdo k rybniku se priblizil a nebyl opatrny - skoncil v jeho hrnecku s dusemi.
Po letech samoty se vsak s mistnimi spratelil a u vecernich ohnu s nimi prolil hrdlem nejeden pullitr zlataveho moku. Na dukaz pratelstvi se rozhodl sprostit vsechny sve pochytane duse uvezneni, coz obyvatele prijali s nadsenym jasotem...jupi, ejchuchu apod. Ale pres sve stari nemohl najit svuj uplne prvni hrnec a ani jeho novi pratele pri hledani neuspeli. A vy zde muzete navazat na tento pribeh a zmenit jeho konec ve stastny... Posledni co si Waserhans pamatuje, je dumyslna skrys asi ze dreva, kterou pry strezi kruta zaba.
K SAMOTNE KESI:
Kes je moje prvni a je vlastni vyroby. Mym zamerem bylo privest vas ke dvema rybnikum lezicim mimo hlavni cesty. Otevrenim krabicky osvobodite uveznene lidske duse a na dukaz muzete smenit drobne malickosti.
Preji stastny lov a spousty prijemnych zazitku. Na zaver bych rada podekovala Morgoldovi za pomoc s listingem a ukrytem krabicky.