O sérii "Pouť k planetám"
Plzeňská Techmania umístila poblíž centra Plzně modely Slunce a všech ostatních planet naší Sluneční soustavy. Poměry mezi jednotlivými astronomickými objekty i jejich oběžné dráhy souhlasí. Jako dobrovolný úkol můžete tato místa navštívit.
Celá série obsahuje celkem 9 keší (každá z nich je věnovaná jedné z planet, včetně slunce), plus jednu finální (3D planetárium). Pokud si pozorně přečtete listing, nebude pro vás těžké odpovědět na otázky, ze kterých získáte finální souřadnice.
Všechny krabičky jsou klasické lock and lock a kromě logbooku a tužky obsahují pro prvních 40 nálezců limitované CGW s motivem té které planety. Krabička finální keše (GC4GKVF 3D planetárium) obsahuje CGW s obrázkem série a pokud přijdete na astronomický geoevent (předem zaregistrovaní), můžete obdržet i jedenácté CWG a budete mít sérii kompletní.
Jako ultra speciální bonus je v každé krabičce pro úplně prvního nálezce připraven i Travel Bug, který netouží po ničem jiném, než se podívat po České republice a každého 4. listopadu se vracet zpátky do Plzně a v bonusové keši GC4GKVF 3D planetárium se setkat s ostatními (víc v popisu jednotlivých Travel Bugů)
Do krabiček vkládejte prosím jen drobné předměty, které mají nějaký vztah k astronomii - modely planet, dalekohledy, observatoře...
Jupiter
Na velikosti záleží
„Královská“ planeta Jupiter by bývala mohla být i hvězdou. To by ovšem musela být ještě zhruba sedmdesátkrát hmotnější. Takhle se musí spokojit se statutem planety. Že to ale není jen tak nějaká planeta, je jasné: ze všech „kolegů“ naší sluneční soustavy je nejen největší, ale také nejrychleji rotující. Navíc má i nejrozsáhlejší a nejsilnější magnetosféru.
Vodík třikrát jinak
Stejně jako římského Jupitera, vládce bohů, halily mraky nad pozemským Olympem, tak i planeta Jupiter je nepřetržitě pokryta vrstvou mraků. Když jí ovšem pronikneme, může nás překvapit, jak Jupiter vlastně vypadá. Povrch planety totiž není pevný. Relativně malé kamenné jádro obklopuje kovový vodík, poté vodík kapalný a nakonec vodík plynný: vodík se na této teplotně i tlakově velmi vysoké planetě postupně mění z plynu v kapalinu, přesné hranice jednotlivých vrstev nejsou určitelné.
Očima myslivce
Víte, co je to triedr? Takový malý dalekohled, kterým myslivci pozorují třeba jeleny. Pokud jej ale zamíříte na to správné místo, tak i s touhle jednoduchou optickou pomůckou můžete vidět skupinku čtyř měsíců, které Jupiter obíhají. Poprvé je spatřil už Galileo Galilei, podle nějž se jim taky říká „galilejské“. Nicméně pohled dokonalejším dalekohledem, než tím, který si v 17. století sestrojil slavný vědec, už stojí opravdu za to…
Měsíční velmoc
Ganymédes, Kallisto, Io a Europa, jak se zmíněné čtyři největší měsíce Jupitera jmenují, nejsou jeho jedinými oběžníky. Jupiter má totiž ze všech těles sluneční soustavy největší počet měsíců, jistě jich známe už přes šedesát! Naše Země se se svým jedním Měsícem může cítit tak trošku jako chudá příbuzná… Ganymédes, honosící se průměrem 5262 kilometrů, je dokonce největším měsícem sluneční soustavy – a co do velikosti „trumfne“ i planetu Merkur. Europa je zase nehladším tělesem ve sluneční soustavě. Pod několik kilometrů silnou vrstvou ledu, která ji pokrývá, se navíc pravděpodobně skrývá oceán tekuté vody. Je to tedy nadějné místo pro alespoň mikroskopický život…
Pionýr na výzkumech
K Jupiteru v minulosti směřovalo mnoho výzkumných sond, díky nimž dnes o planetě leccos víme. Chvilku to ale trvalo. Vědci začali kolem Jupitera kroužit už v sedmdesátých letech – a to doslova. Americká planetární sonda Pioneer 10 se k němu jako první dostala v roce 1973. Až neuvěřitelná je skutečnost, že své poslední signály vyslala na Zemi ještě v roce 2003… Touhle dobou je mimochodem slavná sonda na cestě k hvězdě Aldebaran. Dorazit by tam měla za nějaké dva miliony let…
Jak na finální souřadnice
Odpovězte na níže položené otázky, čímž získáte indicie A až J. Finální souřadnice jsou:
N 49° AB.CDE E 013° FG.HIJ
- A,B,E,F = Naše Země se se svým jedním Měsícem může cítit tak trošku jako chudá příbuzná… Ganymédes, honosící se průměrem (A+1)BE(F+1) kilometrů, je dokonce největším měsícem sluneční soustavy
- Americká planetární sonda Pioneer (J-6)I se k Jupiteru jako první dostala v roce (C-7)G(D-1)(H+3).
Teď už víte všechno, co potřebujete, koukněte se do mapy, nebo využijte svých geografických znalostí Plzně, vezměte si na pomoc hint a vydejte se pro krabičku.
Ostatní krabičky v sérii se na vás už těší:
