Těžba lesa
„O víkendu jsem šel na procházku se psem do lesa. Po nějakém čase jsme došli na místo, kde, pokud si pamatuju, vždycky rostly vzrostlé stromy. Teď tam ale byla jenom planina s pařezy a trochou poházených větví. Bylo mi z toho smutno. Je možné jen tak pokácet zdravý les? Hlídá to někdo? A jak, pokud vůbec, se les zase obnoví?“
(návštěvník lesa)
Naštěstí nežijeme v zemi, kde by lesů v krajině ubývalo a nenávratně mizely. První snahy omezovat lesní těžbu zákony se u nás objevovaly už ve 14. století. Středověkým panovníků šlo hlavně o to, aby se lesy po těžbě stihly obnovovat a oni tak nepřišli o zdroj dřeva, které bylo nepostradatelné. Od té doby se lesní zákonodárství vyvíjelo až k dnešnímu lesnímu zákonu. Pohled lidí na les se mezitím změnil, ale bez dřeva se stále neobejdeme.
Současný lesní zákon povoluje mýtní těžbu v lesních porostech starších 80 let. Nejčastěji se ale těží ještě starší porosty. Zákonné podmínky pro těžbu a obnovu lesa se liší podle přírodních podmínek (podnebí, druh půdy). Ve většině případů nesmí lesník úmyslně vytěžit plochu větší než 1 hektar, tedy velikosti 100 x 100 m. Tato vytěžená plocha přitom nemůže být širší, než dvě výšky průměrného stromu v těženém porostu. Ve specifickém případě se souhlasem státní správy mohou být vytěženy 2 ha (např. na dopravně nepřístupných svazích delších než 250 m).
Větší holina může vzniknout tak, že porost zničí živelná pohroma, např. stromy vyvrátí vítr. Nebo stromy napadne rychle se šířící hmyzí škůdce. Pak je nutné mrtvé a odumírající stromy z lesa odvézt, aby dřevo nepřišlo nazmar a škůdce se tím zlikvidoval. Např. ze schnoucí kůry jehličnanů by se mohli do okolí rozšířit některé druhy kůrovců, schopné napadnout i zdravé stromy.
Lesník má ze zákona vždy povinnost zajistit, aby se na vytěžené ploše do dvou let obnovil les. Pokud na ploše nevyrostly mladé stromky samy, ze semen okolních stromů, musí použít výsadbu sazenic. Lesní zákon stanoví, z jaké oblasti můžou sazenice pocházet. Např. sazenice smrku, vypěstované ve školce v podbeskydské pahorkatině z místního osiva, by po výsadbě na vrcholu Lysé hory trpěly zimou, zatímco přímo vedle nich by si lebedily místní stromky stejného druhu smrku.
Zákon stanovuje i minimální počet sazenic na plochu, a jaké druhy dřevin v kterém lese mohou být vysazeny. Je určen i minimální podíl tzv. melioračních a zpevňujících dřevin. Při výsadbě smrku nebo borovice to budou listnáče a jedle, při výsadbě dubu jiné listnaté dřeviny. Toto opatření má bránit vzniku stejnorodých jednodruhových lesů, které jsme často zdědili z minulosti.
Po výsadbě se musí lesník o mladou generaci stromků starat, aby ji nezadusila tráva, keře nebo nepoškodila zvěř. Teprve když sazenice odrostou a zabezpečí vznik nového lesa – podle zákona to má být do sedmi let od vzniku paseky – je možné vedle výsadby začít těžit nové dřevo. Dodržování zákona kontrolují odbory životního prostředí na obcích s rozšířenou působností či magistrátech měst i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Občas kontrolují lesy i dobrovolníci některých ekologických občanských sdružení.
I maximální celkový objem vytěženého dřeva pro každý lesní majetek na období deseti let se vypočítává podle vyhlášky lesního zákona. Výpočet byl nastavený tak, aby se těžilo zhruba tolik dřeva, co ho v lese za stejnou dobu přiroste. V praxi se ale ukazuje, že celý přírůst není dotěžován. Nevytěženého, „živého“ dřeva tak v našich lesích přibývá.
Největším stromem, pokáceným kdy v Českých zemích pro dřevo, byl Želnavský smrk v roce 1864. Rostl na Šumavě poblíž Jeleních vrchů, a padl na příkaz knížete Jana Adolfa Schwarzenberga, který se s ním chtěl pochlubit na světové výstavě v Paříži. Na pařezu měl průměr 155cm, kmen měřil 68,5 m při objemu 40 m3. Dva metry dlouhý výřez kmene prý smýkalo k cestě 12 lesníků. Podle letokruhů měl 585 let a dodnes je uváděn jako nejvyšší smrk v Evropě. Dnes se běžně těží stromy o objemu 20x menším, a Želnavský velikán by byl lesníky chráněn jako král lesa.
Timber harvesting
The Czech forest law does not allow the main felling in forests younger than 80 years. Mostly, the clear-cuts may not be larger than 1 hectare (100 x 100 m) while not wider than 2 height of an average tree in the forest stand. Bigger clear-cuts may arise only by wind, snow or bark beetle calamities.
Czech foresters are obliged to plant out a new forest on the clear-cuts within two years from the felling.
The forest law enforcement is controlled by Czech Environmental Inspectorate.
The biggest tree in our country ever was the Spruce of Želnava , it was felled in 1864. Its diameter measured on the stump was 1,55 m, hight was 68,5 m and its stock 40 m3.
V dalších pokladech této série můžete nalézt zajímavosti o:
Lesních školkách
Hospodářské úpravě lesů
Lesnické typologii
Pěstování lesa
Funkcích lesů
Historii myslivosti a jejím kulturním významu
Lesních cestách
Kategoriích lesů
A kdo si myslí, že už lesařině trochu rozumí, nechť se přesvědčí a vyluští serii o lesnictví od kolegy Kladiny.
Lesní záhada
Druhá lesní záhada
Třetí lesní záhada
Čtvrtá lesní záhada
Pátá lesní záhada
Vítejte v Masných Krámech
Přeji příjemný lov!