Skip to Content

<

AGT 59: Chlupacovo muzeum

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/19/2016
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Chlupáčovo muzeum historie Země 59

Vítejte na padesátém devátém pokračování série Alkeho Geo-earth-cache Tour. Většina veřejnosti má  Albertov spojený s událostmi z roku 1989. Právě zde začala studenská demonstrace 17. listopadu a právě zde se nachází Přírodovědecká faktulta Univerzity Karlovy, která v budově svého děkanátu provozuje (mimo jiné) unikátní Chlupáčovo muzeum historie Země, jehož expozice je dnes naším cílem.


Chlupáčovo muzeum - základní informace

Chlupáčovo muzeum historie Země je univerzitní muzeum vzniklé přestavbou původních sbírek Ústavu geologie a paleontologie PřFUK. Slouží především k výuce a výzkumu v oblasti historické geologie, stratigrafie, paleontologie, všeobecné geologie, regionální geologie a dalších příbuzných oborů. Pro svůj nesporně zajímavý obsah jsme se rozhodli toto muzeum zpřístupnit i veřejnosti, avšak vzhledem k provozu Přírodovědecké fakulty a umístění muzea platí určitá omezení pro návštěvníky z řad veřejnosti. Jedním z nich je i otevírací doba.

OTEVÍRACÍ DOBA A VSTUPNÉ

Muzeum je otevřeno pro veřejnost každou STŘEDU mezi 10:00–17:00 hod.

Výjimkou je období:
15. 12. - 31. 12. - univerzitní prázdniny
1. 7. - 31. 8. - univerzitní prázdniny
a svátky, při nichž je vyhlášeno pracovní volno.

Poslední zájemci o prohlídku budou vpuštěni v 16:30 h.

Vstupné:
70 Kč dospělí
40 Kč dítě (6 - 15 let), studenti a důchodci
zdarma předškoláci a držitelé ZTP (bezbariérový přístup z boku budovy - Votočkova ulice)

 

Proč Chlupáčovo?

Významný český geolog a paleontolog prof. RNDr. Ivo Chlupáč, DrSc. se narodil 6. 12. 1931 v Benešově. V roce 1951 maturoval na reálném gymnáziu v Praze. Koncem gymnaziálních studií publikoval své první odborné práce. V letech 1951-1955 studoval Geologicko-geografickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou absolvoval s vyznamenáním. Během studia zde byl také zaměstnán jako asistent. Od roku 1955 až do roku 1991 pracoval jako odborný a později vědecký pracovník Ústředního ústavu geologického. Po určitou dobu byl vedoucí výzkumné skupiny starších prvohor. Roku 1991 přešel na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze jako habilitovaný pedagog. V roce 1994 se stal ředitelem Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tuto funkci zastával do svého odchodu do důchodu. Od roku 1997 až do své smrti zde působil jako emeritní profesor.

Mezinárodní stratotyp silur/devon u Klonku (Suchomasty).
Hlavní obory jeho odborné činnosti byly geologie a paleontologie. Největšího uznání dosáhl jako odborník na devonský útvar. Vyšel z podrobného studia uloženin a faun nalezených v Čechách a na Moravě. Zabýval se jejich biostratigrafií, chronostratigrafií (disciplíny řešící otázky geologického času) a jejich korelací (porovnáním) ve světovém měřítku. Jeho práce se staly hlavním podkladem pro mezinárodní definici hranice mezi útvary silurem a devonem a pro definici stratigrafických stupňů spodního devonu – lochkova a pragu. Jeho výzkumy vedly k vymezení několika stratotypů (standardů jednotek dějin Země, geologického času) na území České republiky, mezi nimi i prvního mezinárodního stratotypu hranic mezi útvary na světě. Jde o standard hranice mezi silurem a devonem na Klonku u Suchomast, který byl vyhlášen mezinárodním stratotypem na 24. Mezinárodním geologickém kongresu v Montrealu v roce 1972. Na Moravě podstatně přispěl k výzkumu devonu a spodního karbonu a k řešení otázky hranice mezi devonským a karbonským útvarem.
 

prof. RNDr. Ivo Chlupáč, DrSc a památník Mezinárodního stratotypu silur/devon Suchomasty

Aktivně se také zabýval paleontologií a paleoekologií. Popsal a pojmenoval množství nových druhů. Naopak řada druhů a rodů popsaných jinými autory nese ve svém odborném názvu na počest jeho jméno.

Byl členem Mezinárodní subkomise pro stratigrafii devonu (zde byl po několik let místopředsedou), Mezinárodní subkomise pro stratigrafii siluru, Mezinárodní subkomise pro stratigrafii karbonu, individuálním členem Mezinárodní subkomise pro stratigrafickou klasifikaci při IUGS (Mezinárodní unie geologických věd při UNESCO) apod. V rámci této činnosti byl od poloviny šedesátých let zvaným účastníkem četných zasedání, sympozií a kongresů v zahraničí.

V ČR byl dlouholetým předsedou České (dříve Československé) stratigrafické komise, vykonával řadu dalších funkcí v rámci vědeckých sborů a rad, redakčních rad a komisí.

Je autorem více než 250 vědeckých publikací a zpráv. Mezi nimi je i několik rozsáhlých monografických studií a knižních publikací. Je autorem geologických průvodců do okolí Prahy a oblasti Barrandienu, vysokoškolských učebnic. Bohaté poznatky o geologii naší země shrnul jako vedoucí autorského kolektivu v knize Geologická minulost České republiky.

Výrazná byla také jeho pedagogická činnost. Věnoval se jí již během vysokoškolských studií jako asistent na částečný úvazek. Později působil jako přednášející výběrových přednášek na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V Ústředním ústavu geologickém byl školitelem vědeckých aspirantur a pravidelný vedoucí mnoha geologických exkurzí studentů, ale i zahraničních badatelů. Po nástupu na PřF UK převzal kurzy stratigrafické a historické geologie a částečně přednášky základů geologie a regionální geologie s příslušnými exkurzemi. Inspiroval řadu studentů geologie a mnozí ho považují za svého učitele.

 

Chlupáčovo muzeum historie Země - expozice

Expozice muzea je primárně určena k výuce. V podstatě se jedná o "laboratoř" paleontologie a historické a stratigrafické geologie. V expozici, která je přístupna i veřejnosti, je k shlédnutí přibližně 1000 exponátů v podobě fosílií, odlitků, modelů a obrazového materiálu. V rámci expozice rozlišujeme část stálou, která je základem i pro výuku a kde dochází jen k dílčím změnám a část dočasnou, která je v podobě galerie obměňována tématickými výstavami (obrazové rekonstrukce, tématicky zaměřené sbírky fosílií atp.)

Celá geologická minulost Země byla rozčleněna na několik časových úseků podle událostí, které se v daném období staly. Vznikla tak tzv. stratigrafická tabulka, která rozděluje minulost Země na jednotlivá období, kdy na vrchu tabulky jsou období nejmladší a pod nimi postupně řazena období starší.

První takové rozdělení vypracoval kolem roku 1760 benátský důlní inženýr Giovanni Arduino na příkladu dlouhého přirozeného řezu usazenými horninami v Alpách. Rozlišil zde čtyři základní období, jež nazval řády - tedy primární, sekundární, terciérní a kvartérní. Rozlišil je podle chemického složení hornin a podle typických zkamenělin, které v nich byly obsaženy. Toto rozdělení bylo postupně upravováno a rozvíjeno v průběhu 19. století, kdy k základním érám přibyly též periody, jež se dále daly rozlišit na svrchní, střední či spodní. Období se rozlišovala podle typických zkamenělin, jež jsou označovány jako vůdčí - tedy typické pro určitá období. Na přelomech základní ér, tedy prvohor, druhohor a třetihor se předpokládala určitá kataklyzmatická událost, která vedla k významnému převratu v biologickém vývoji organismů. Tyto zvraty se odrážely právě v dochovaných zkamenělinách a pozdější výzkumy tento předpoklad potvrzovaly. S vymezením posledních dvou "řádů" - třetihor a čtvrtohor, byl vždy problém. V dnešní stratigrafické tabulce již třetihory nenajdeme a čtvrtohory (kvartér) je označení jemnější časové jednotky, ne velké éry. Obě tato období byla sloučena do jediné éry - kenozoika. Současné dělení největších časových jednotek navrhl roku 1841 John Phillips, jenž poprvé užil názvů paleozoikum, mezozoikum a kenozoikum. Názvy se vztahují k pohledu na fosilie z této doby, tedy jedná se o období starého, středního a nedávného života. Tyto tři éry byly spojeny do jednoho eonu zvaného fanerozoikum - tedy období hojného života.

O období před prvohorami se dlouho soudilo, že to byla doba bez života. Až později byly nalezeny zkameněliny, jež dokazují existenci života dávno před prvohorami. Pozdějším výzkumem bylo dokonce zjištěno, že celé období od prvohor až do současnosti představuje pouze menší část dějin života na Zemi.
 

Stratigrafická tabulka

Pokud tu mluvíme o stratigrafické tabulce, jak byla sestavena v průběhu 19. století, musíme si uvědomit, jakým způsobem byla sestavena. Bylo to na základě jednoduchého principu spočívajícího v tom, že mladší vrstvy usazených hornin logicky vždy leží nad staršími. Geologové sledovali, třídili a porovnávali zkameněliny v jednotlivých vrstvách v dochovaných profilech po celém světě a postupně se tak dopátrali k určité posloupnosti, v jaké byly tyto vrstvy uloženy. Prolínáním jednotlivých druhů zkamenělin do různých lokalit po celé Zemi byla zajištěna globální platnost této stratigrafické tabulky. Do objevení metody určování stáří hornin pomocí radioaktivity v roce 1906 nebylo vůbec známo stáří ani trvání jednotlivých období.

Podíváme-li se na stratigrafickou tabulku, vidíme kromě základních ér též jemnější dělení na periody, oddělení a stupně. Srovnáním délky jednotlivých období zjistíme, že směrem do minulosti se tato období prodlužují, zejména v období prekambria. Je to způsobeno tím, že i horniny jsou s časem ničeny některými geologickými procesy. Zanikají v subdukčních zónách, kde jsou části zemské kůry vtahovány do hloubky zemského pláště a roztaveny. Při srážkách kontinentů jsou vystavovány obrovským tlakům a teplotám a jsou metamorfovány - přeměněny v horniny jiné. Směrem do minulosti tedy ubývá geologických i paleontologických záznamů, což komplikuje přesnější popis starších období a neumožňuje jemnější stratigrafické rozdělení. Proto jsou hranice ér v předprvohorním období vytyčeny uměle, aniž by se k té době vztahovala určitá hraniční událost.

 

Chlupáčovo muzeum - stálá expozice

Hlavní "osou" stálé expozice jsou vitríny věnované jednotlivým obdobím vývoje Země od jejího vzniku dodnes.
 

      
 

Expozice

Věřím, že se Vám expozice bude líbit stejně jako mně a přeji hodně štěstí s plněním úkolů.

 

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář či přes profil správně následující otázky a úkoly.

Všechny úkoly tentokrát zjistíte přímo v expozici.

1) Vyjmenujte jednotlivé části prvohor.

2) Největším exponátem je kostra dinosaura ve středu expozice. O jakého dinosaura se jedná a v jakém geologickém období se vyskytoval?

3) Prohlédněte si vitríny expozic a identifikujte následující zkameněliny. Poté mi napište jejich přesný název, období, do kterého spadají a odhadněte jejich velikost.

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Zdroje:

Infocedule v místě
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (oficiální web)
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Web: Turistika.cz
Web: Geologie.vsb.cz
Tabulka: Lukas L. Čermák
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy

Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

149 Logged Visits

Found it 139     Write note 6     Publish Listing 1     Owner Maintenance 3     

View Logbook | View the Image Gallery of 190 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.