Vítáme vás u docela tradiční tradičky

Tato série nebyla založena za účelem, aby si snad také psi mohli najít svoji keš, ale aby se mohli odlovu zúčastnit. Jsou to totiž místa pro ně jako stvořená. Tuto tematiku vymyslel můj chlapec a musím říci, že se mi to zalíbilo, tak jsem se do toho pustil s ním. Všechny krabky se budou nalézat na místech pejskům zaslíbeným, kde se můžou trochu proběhnout a povyrazit si. Každá krabka bude věnována jednomu plemenu. Rasy dodává spíše geochlapec a jsou to většinou ty, se kterými jsme se osobně v životě setkali nějak více. Jestli to bude minisérie o 3 či 4 zastaveních nebo jestli těch zastavení bude o něco více rozhodnete v prvé řadě vy (svým zájmem či nezájmem o tuto tematiku) a v neposlední řadě naše chuť a entuziasmus pro tvorbu dalších keší. Nicméně díky ohlasu na prvního pejska – kokršpaněla, nás to snad chvíli bude bavit.

Rhodéský ridgeback

Ridgeback je plemeno psa, pocházející z Afriky. Patří mezi honiče a barvíře. Byl vyšlechtěn především proto, aby hlídal hospodářství před různými divokými zvířaty, jako jsou lvi nebo hyeny. Dokonce existují pověsti, že pes dokázal lva i ulovit, ale to je pochopitelně naprostý nesmysl. Sice byl rovněž využíván jako pes lovecký, nicméně lovil zpravidla ve skupinkách 3 – 4 psů. A nebyl pro ně problém ulovit antilopu, gazelu nebo i zebru. Plemeno pochází z Jihoafrické republiky. Poprvé bylo zaznamenáno v 17. století v Zimbabwe, což bylo dříve území Jižní Rhodesie. Odtud tedy pochází druhové jméno psa. A ridgeback je v angličtině doslova „hřbet zpětně (zpátky)“, což je u tohoto psa patrné na první pohled. Markantní zježený hřbet působí, jakoby byl stále nachystán k útoku. Opak je však pravdou

Povaha psa je totiž velice přátelská. Je u něj třeba důsledná výchova, ale dril jako takový nesnáší. Vyžaduje neustálý kontakt s člověkem. K cizím lidem je spíše nedůvěřivý. K vlastní rodině je však velmi věrný a je vhodný i k dětem. A štěká pouze tehdy, pokud se opravdu něco děje. Jinak působí, že to snad ani neumí. Občas se někteří jedinci chovají dominantně vůči zástupcům stejného pohlaví.

Lovec zvířat Cornelius van Rooyen byl tímto psem nadšen a začal jej křížit s loveckými psy ze své smečky. Tito psi byli znamenitými stopaři a jelikož lva dokázali stopovat až do té doby, než se dostavil lovec, začali být nazýváni „lví psi“. Roku 1922 byli jako plemeno uznáni v zimbabwském Bulawayo. První psi se do Česka dostali až docela nedávno a to kolem roku 1987. Jen pro zajímavost druhým plemenem, které se vyznačuje „protichůdnou“ srstí na hřbetu, je thajský modrý rdgeback. Ten je ovšem zcela odlišný povahově a liší se i původem.

Naše zkušenost

Abych pravdu řekl, tak se s žádným „originálním“ ridgebackem neznáme, ale kamarád si před více jak 2 lety pořídil fenu jeho křížence. Otec byl v tomto případě maďarský ohař a matka kříženec ridgebacka a vlčáka. Nicméně Fany, jak se zmíněná psí slečna jmenuje, ač je menší než čistokrevný ridgeback (25 kg oproti 32 kg u čistokrevné feny či 39 kg u psa), povahově se originálu blíží opravdu velmi. Takže netřeba se více o ní rozepisovat, vše je zmíněno výše. Nahoře je foto čistokrevného ridgebacka (to je ta trojice), poté již následují snímky Fany.

Jak na keš

A NEZAPOMEŇTE SI OPSAT BONUSOVÉ ČÍSLO !!!