Long description
Na úvodních souřadnicích bonusovou kešku nehledejte. Najdete tu ale barokní mariánský sloup z r. 1726. U něj se vlastně nacházíte v samém srdci Blatné, kterou Vám chceme naší sérií 6 keší trochu představit. Místa jsme se snažili vybrat tak, aby se na nich vždy nacházely nějaké zajímavé, nejlépe významné, stromy a zároveň zajímavé historické domy nebo přímo jejich skupiny – odtud také název celé série: Blatná – stromy, domy.
V místech, kde stojí město, byla původně blata, která byla vysušena. Odtud plyne název města. Při vysoušení blat byla vybudována řada rybníků. Mezi největší patří Podskalský rybník a Přední Topič. První zmínka o městě je z roku 1235. Ale již před tímto datem byla postavena na ostrově uprostřed bažin dřevěná tvrz. Tato tvrz byla mnohokrát přestavěna. Naposledy byla upravena na renesanční zámek, který ještě prošel novogotickými úpravami. Osada, která se rozrůstala v podhradí byla panem Bavorem ze Strakonic povýšena v roce 1300 na městečko. K největšímu rozkvětu města přispěl rod Lvů z Rožmitálu. Blatná byla Rudolfem II. v roce 1601 povýšena na město. V roce 1695 bylo město prodáno a novými majiteli se stala uherská hrabata Serényiové, kteří měli město v držení do roku 1798. Od tohoto roku je majitelem rod Hildprandtů, kterým zámek patří i dnes.
Mezi nejstarší stavby v Blatné patří kromě zámku také kostel Nanebevzetí Panny Marie, děkanství a budova Kaplanky. Ostatní městské domy většinou vznikly až po požáru města r. 1834, který zničil v Blatné 118 domů. Blatná se tak stala jedním z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se začala z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stala sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Dnešní podoba měsťanských domů je z poloviny 19. století, kdy byly po požáru znovu postaveny. Na nám. Míru a třídě J.P. Koubka si tak dnes můžeme prohlédnout skupinu pozdně empírových patrových domů. V tomto období byla postavena i nová radnice, ve které dnes najdeme muzeum. Vedle něj stojí hotel U bílého lva, na jehož balkóně pronesl Rudolf Hrušínský ve filmu Bílá paní svůj nezapomenutelný projev.
Na oživení řemeslného podnikání ve druhé polovině 19. stol. působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami zde na desítkách hektarů polí pěstoval růže vynikající odborník a šlechtitel Jan Böhm. Od té doby se Blatná také nazývá městem růží.
Kromě pěstitele růží Jana Bohma je Blatná rodným městem také profesora českého jazyka Jana Pravoslava Koubka a zpěváka Karla Strakatého. Strakatý jako první herec zpíval ve hře J.K.Tyla Fidlovačka píseň Kde domov můj, ze které se později stala národní hymna. Na blatenském zámku působil jako vychovatel v rodině Hildprandtů slavný vědec Jan Evangelista Purkyně.
A to je ve zkratce k Blatné všechno. Vše ostatní najdete nejen v naší sérii, ale v dalších keškách v Blatné a okolí.
Ke kešce samotné:
Pokud najdete všech šest keší série Blatná – stromy, domy, najdete v nich i bonusová čísla:
Blatná – stromy, domy 1: číslo B
Blatná – stromy, domy 2: číslo L
Blatná – stromy, domy 3: číslo A
Blatná – stromy, domy 4: číslo T
Blatná – stromy, domy 5: číslo N
Blatná – stromy, domy 6: číslo AA
Čísla pak dosaďte do vzorce:
N 49°26. BLA E 013°53. TNAA
Finálka Vás zavede na místo, kde uvidíte zajímavou drobnou stavbu, krásné stromy a úchvatné výhledy.
Při odlovu buďte opatrní, přece jen tu, zvláště o víkendech, bývá docela rušno. Při vyndavání kešky se chovejte k jejímu úkrytu ohleduplně a při zpětném vracení vše opět pečlivě zamaskujte.
Doufáme, že se Vám celá série a hlavně Blatná a její stromy a domy budou líbit!
Zdroje: internet
KEŠ PŘESUNUTA K vypočteným souřadnic přidejte u N 13 stupňů!!!!