Hradište Hermanuv Choustník
Torzo gotického hradu, umísteného na vyvýšenine nad vsí Choustníkovo Hradište. Hrad byl vybudován pred rokem 1316, pravdepodobne na míste staršího hradište. Pocátkem 14. století zde postavil Puta z Turgova hrad opevnený koncem 14. století Hermanem z Choustníka, dle nehož byl dríve nazýván Hradište Hermanuv Choustník. Od poc. 15. stol. rychle strídal majitele. Roku 1645 byl hrad ponicen pri dobytí švédskými vojsky, opravy se dockal okolo roku 1679 hrabetem Šporkem. Nedlouho po dobudování nedalekého Kuksu, v roce 1705, byl premenen na klášter celestýnek. Tomuto úcelu sloužil hrad do roku 1739, kdy reholnice presídlily na Nové Mesto pražské. Poté již osud Choustníkova Hradište nikoho príliš nezajímal, a tak není divu, že hrad zanedlouho zcela zchátral. Do dnešních dob se dochovaly valene zaklenuté sklepy, zbytky bergfritu a na nekterých místech torza obvodové zástavby.
Hrad zvaný Choustníkovo Hradište založili podle povesti templárští rytíri, po nichž zde údajne zustal do dnešních casu skryt veliký poklad. V tech dávných dobách žili rytíri pokojne na svém sídle. Muži to byli velmi skromní a obetaví, tak jak to symbolizovala i jejich rádová pecet, na které byli zobrazeni dva muži sedící na jednom koni.
Jak cas plynul, stal se z puvodne chudých templárských rytíru rád bohatý a lidé si vypravovali, že na každém jejich sídle jsou ukryté obrovské poklady. Tak tomu bylo i na Choustníkove Hradišti. Po dlouhých desetiletích však rytírský rád zanikl a templári hrad opustili. A práve tehdy se zacalo povídat o pokladu, který se otvírá na Velký pátek. Prý se rozestoupí zasypané sklepení a lidské oci osvítí záre zlata. Kolem zrícenin se prý v predvecer Velkého pátku zjevují duchové templárských rytíru. Muži jsou odeni v bílých rádových rouchách, která jsou na hrudi a na plášti ozdobena osmihrotým cerveným krížem. Pruvod prízraku obchází Choustníkovo Hradište, mnohokrát se zastaví a uprene hledí do neznáma. Nakonec duchové rytíru zmizí v podzemí hradu, v míste, kde je podle povesti ukrytý poklad. S nimi zmizí i tajemné bílé svetlo, které vyzaruje z jejich rouch. To vše se odehrává do pulnoci. Od doby, kdy kraj zahalí temnota noci, až do casu, kdy zvony poprvé ohlásí hodinu pulnocní.
Keš
Keš byla puvodne krabicka lock-lock velikosti regular, ale po dvou krádežích v dubnu 2011 v rozmezí 14 dnu jsem udelal micro (Ano, je to škoda. Ale nehodlám sponzorovat zlodeje každou chvíli). Zaparkovat mužete pohodlne na waypontu parkovište. Když se odtud dáte smerem na východ, dojdete k rybníku, po jehož hrázi je snadný prístup k pešine, která vás dovede až nahoru. Pocítejte s tím, že po dešti muže mít terén o * více. Další cesta je z druhé strany (od silnice smerem na Kohoutov). Zde se však obávám, že pruchod po této pešine bude brzy zrušen z duvodu oplocení pozemku. Puvodní waypoint "kudynahoru" jsem mel na souradnicích N50°25.780' E015°52.657', ale zde to je, hlavne po dešti, víc nárocnejší, takže tudy doporucuji cestu pouze pro dobrodruhy.
Pri odlovu se dobre rozhlédnete, i me se nekolikrát stalo, že se náhle nekdo objevil.
V keši není tužka, nezapomente si vzít svoji!
Informace jsem cerpal zde.