LIBERECKÁ JEŠTĚRKA IX - Janův Důl
Veškeré základní informace najdete v listingu Liberecké ještěrky 0 - Startujeme.
Janův Důl je jednou z nejmladších libereckých obcí. Vznikl na území tehdejšího Růžodolu na pozemcích odkoupených od osmi libereckých měšťanů. Na takto získaném místě vzniklo roku 1704 na levém břehu Janovodolského potoka prvních 30 domků, postavených na náklady vrchnosti z popudu Karla Kristiána Platze z Ehrentalu. Rok poté bylo postaveno na protějším břehu dalších 32 usedlostí. Všechny měly jednotný vzhled, pravidelné rozmístění, na každém bylo namalováno domovní znamení a mezi nimi zasazena lípa nebo jasan. Protože byly domky poměrně drahé, zatížené povinnostmi vůči vrchnosti a přilehlé polnosti neměly dostatečnou rozlohu aby své obyvatele uživily, bylo třeba sem obyvatelstvo přesídlit – a to někdy i násilím.
Obec byla nazvána podle majitele panství Jana Václava Gallase. Její obyvatelé se věnovali punčochářství, tkaní lnu a bavlny.
Již v roce 1716 byl na horním konci obce zbudován kostelík zasvěcený Janu Nepomuckému a blízko něj církevní škola, která se tak stala jednou z prvních na Liberecku. Škola byla posléze rozšířena o dvoutřídní obecnou školu. Kvůli dětem hornorůžodolským musela být škola roku 1873 rozšířena o další třídu a za další tři roky kvůli nařízení zemské školní rady dosáhl počet tříd šesti. Dnes již školní budova neslouží svému účelu. Stejně tak i kostel, který v zchátralém stavu koupil soukromník, opravil fasádu a pak jej pronajal jako obchod s nápoji.
Od roku 1846 spojovala Janův Důl s Libercem silnice, její výstavbu po deseti letech přerušila stavba hlavního městského nádraží a železniční trati Liberec-Pardubice. Přes nádraží byla roku 1888 postavena kovová lávka, která sloužila pěším až do roku 1990. Obec měla od roku 1900 i vlastní železniční stanici Horní Růžodol-Janův Důl ležící však těsně za hranicemi jejího katastru na území Horního Růžodolu. Další koleje vedly do městských jatek.
Po reorganizaci obecní správy roku 1850 byl Janův Důl na třicet let spojen s Horním Růžodolem, osamostatnil se až roku 1880 a jeho prvním představitelem se stal továrník Franz Herkner. Za starostování Franze Schmidta od roku 1923 do 1939 byl zakryt Janovodolský potok, rozšířeno osvětlení a obec napojena na vodovod.
Dne 1.května 1939 byl Janův Důl připojen k „Velkému Liberci“ a stal se jeho IX. čtvrtí. Součástí města zůstal i po válce.
LIBEREC - Hospodářství - část 1.
Textilní průmysl
Tradičním průmyslem ve městě byl vždy textilní průmysl – zejména soukenictví a plátenictví. První soukeničtí mistři Urban Hoffmann a Christoph Krause přišli do Liberce roku 1579. Zpracovávali vlnu z ovčínů na redernských panstvích. V letech 1579–80 zřídilo společenstvo soukeníků vlastní barvírnu a vrchnost nechala postavit valchu. Díky narůstajícímu významu obchodu se suknem vydala 21. února 1599 městu příslušné privilegium, kterým byl formálně ustaven liberecký soukenický cech.
K významnému rozvoji soukenictví došlo za Albrechta z Valdštejna v souvislosti s jeho postavením v čele armády. K prudkému poklesu výroby došlo po třicetileté válce. I přes nepříznivou hospodářskou situaci a velké dávky odváděné Gallasům se Liberec stal v 18. století největší výrobnou sukna v Čechách.
|
Liberecká ještěrka VIII - Dolní Hanychov
|
Liberecká ještěrka X - Františkov
|
|