PROČ V LOUKÁCH JEZDÍ VLAKY POMALU? BO JE TADY ŠACHTA !!!
Už je to několik desítek let od mé první cesty vlakem na trati 320 Český Těšín – Bohumín. Z Těšína lokomotiva nabrala slušnou rychlost a zdálo se, že v mém cílovém městě v Karviné budu za chvilku. Ještě kousek za Chotěbuzí jsem si liboval, jak nám to pěkně fičí. Najednou vlak začal zpomalovat, až se zdálo, že jedeme skoro krokem. Ona to byla rychlost něco mezi 40 – 50 km/hod, ale vzhledem k předchozímu „kvapíku“ prostě šnečí tempo. Pomalá jízda trvala až skoro ke Karviné – Darkovu. Pak až do Karviné jedeme opět rychlostí, které je vlakům normálně vlastní. Pomalá rychlost před a za stanicí Louky nad Olší mi poprvé nebyla nápadná, ale když se totéž opakovalo i při cestě zpátky a poté znova a znova, červíček zvědavosti začal „hlodat“. Ovšem dát si to do spojitosti s dolem ČSM, který jsem viděl za okny vlaku, to mne nenapadlo ani náhodou. Přesto, jak se později ukázalo, to byla tvrdá realita.
Možná na páté, šesté cestě vlakem přes Louky jsem zaslechl, jak se kdosi někoho naproti u okna ptá: „Proč jedeme tak pomalu ?“. A ten mu odpověděl: Bo je tady šachta!!!!. Výrazu „BO“ jsem tehdy moc nerozuměl, stejně jako tomu, co má pomalá jízda společné se šachtou. Ale vše se zakrátko razantně změnilo. Díky delšímu přechodnému pobytu na Karvinsku už výrazu „BO“ rozumím a sem tam jej i v hovoru taky používám. A vím, že pomalu se zde jezdí kvůli tomu, že i přímo pod tratí v hloubce horníci těží uhlí. Uvolněné prostory se samozřejmě propadávají. Díky vytěžení mnoha uhelných slojí nad sebou, tato veličina uvolněných prostor narůstá geometrickou řadou. Na povrchu tím pádem dochází k poklesům půdy, někdy jde až o tři – čtyři desítky metrů. K poklesu nedochází ale naráz, je to většinou pomalý proces, ale mašinfírům to stejně dovedlo nadělat vrásky.
Obr. 1. Pohled železniční svršek v místě silničního přejezdu u Dolu ČSM. Trať, po které jezdí i mezinárodní rychlíky se vlní jak do boků, tak i výškově. Dříve byl v těchto místech silniční most, ale následkem těžby došlo k jeho zřícení
Že se něco neblahého děje v podzemí bylo signalizováno už i zřícením silničního mostu nad tratí mezi Loukami a Dolem ČSM. V inkriminovaném úseku se od jistého času před očima začaly „vlnit“ koleje, chvíli se jelo z kopce, pak zase do kopce, chvíli byl vlak natočen doprava, chvíli doleva. Ten příměr je možná trošku přehnaný, ale zas není daleko od pravdy. Stačí se pozorněji podívat na Obr. č. 1 v listingu. Zkrátka jen chci naznačit, že trať měla do přímosti v příčném či podélném směru hodně daleko. Akutně začalo hrozit vykolejení vlakových souprav a nejlepším lékem na tuto potíž bylo právě omezení rychlosti u rychlíků a osobáků na max. 50 km/hod.
To bylo opatření na povrchu, v dole dostali horníci zajímavější úkol. Vytěžené uhelné sloje, zpravidla vysoké 2–3m, museli za sebou zakládat základkou z drceného kamení, které se pro tento účel zpracovávalo na povrchu. Technologie je to hodně časově náročná, ale dostatečná pro eliminaci dalších poklesů. Její účinnost byla spolehlivě ověřená v ostravské části OKR. Zde se uhlí těžilo v některých lokalitách prakticky uprostřed města (Důl Jindřich) a přesto tam k poklesu půdy nedocházelo. Domy a infrastruktura zůstaly netknuty. Je ovšem otázkou nakolik na to mělo vliv to, že ostravské sloje měly šikmé uložení a ty karvinské více vodorovné.
Obr. 2 Pohled na železniční trať nedaleko od keše. Vzadu za rybníkem vykukuje bývalý kostel v Loukách nad Olší, který je bohužel odsouzen k postupnému zániku
Bohužel u karvinského Dolu ČSM zapůsobil další přírodní faktor, který se u jiných karvinských šachet vyskytuje minimálně. Jeho podzemí neoplývá jen obrovským množstvím tun uhlí, ale i spoustou nechtěných hektolitrů vody. Předmětem zkoumání bylo, zda voda prosakuje z louckých rybníků, blízké řeky Olše a nebo pochází z obrovských vodních „ok“ přímo mezi ložisky uhlí. Jedno bylo ale jisté, vody bylo tolik, že horníci měli co dělat, aby vůbec stihli vyrubat uhlí, než je voda „zatopí“. Zakládání vyrubaných prostor drceným kamením (záfuk) bylo proto odsunuto na „druhou kolej“, resp. se od něj upustilo. Přednost dostala těžba uhlí i za cenu, že to způsobí deformaci železniční tratě.
Kvůli zachování železničního spojení mezi Českým Těšínem a Karvinou byly v daném úseku položené až tři kolejové svršky. Střídavě se po dvou jezdilo a jeden byl v rekonstrukci. Ta spočívala v navážení podkladu pod koleje do úrovně metr až dva nad sousední koleje a vyzvedání či položení nových kolejí. Po vyzvedání se doprava přesunula na ně a pustilo se do navážení té vedlejší, která byla v horším stavu. A tak stále dokola.. V současné době jsou tam vedle sebe až čtyři kolejové svršky, předpokládám, že jeden patří vlečce AWT, která jezdí pro OKD a zbylé tři spadají pod ČD. Jestli se někdy proces upadání zastaví, je v tuto chvíli těžké předpovídat.
Dle poslední studie těžba uhlí v OKD skončí do r. 2023, řekneme že dalších 10 – 15 let budou doznívat poklesy po ukončení těžby. Vyhlídky že se tudy někdy někdo prožene vlakem třeba stovkou, se tak pohledem mých současníků (nar. v r. 1964), dočkají nejspíše až naši vnuci v dospělosti. Cestující ve vlaku mají tak zajištěno, že pokud jezdí tady třeba v týdenních cyklech, tak „měsíční“ krajina za okny není nikdy stejná jako posledně. Propadlá místa zalitá vodou, jsou neustále zavážená hlušinou z dolu. Než se něco zaveze, tak na jiné ploše je zase „jáma“ plná vody.
Pohled oba důlní závody, které mají poddolování okolní krajiny na"svědomí". Vlevo Důl ČSM - jih a vpravo Důl ČSM - sever. Na oba dva doly je od keše vidět.
INFO KE KEŠI: Ke keši vede přístupová cesta po asfaltce. Tato komunikace je ale již léta mimo provoz kvůli poddolování a v současnosti je na ni samovolně naplavován jíl z pole nad silnicí. Pokud se ke keši vydáte od železničního přejezdu na silnici č. 475 (lze tam v pohodě parkovat), čeká vás příjemná, cca 1,1 km dlouhá procházka (jedním směrem), ev. projížďka (na kole) po staré silnici. Potkáte místa, které jsou ukázkou toho, jak se krajina propadá.
Od keše jsou přes železniční trať vidět Loucké rybníky a za nimi i bývalý loucký kostel. Tomuto mementu je věnována keš Starý kostel v Loukách od kačera "roťákCZ". Pokud se vydáte i k tomuto kostelu, tak se vám možná povede snadněji vžít do toho, co se tady celá léta odehrávalo. Trať, ta tady pořád v různých malých obměnách je, ale původní vesnice Louky, ta už dávno zmizela, s výjimkou právě tohoto kostela.
Pokud tě tato keš zaujala, můžeš navštívit i mé další keše ze série, které tvoří bonusovou keš ŠACHETNÍ (BONUS) - NÁVŠTEVA U PERMONÍKŮ
(CZ) - 
ŠACHETNÍ (BONUS) - NÁVŠTĚVA U PERMONÍKŮ
(CZ) - 
BÝVALÝ DŮL GABRIELA II (bonus číslo "A").
(CZ) - 
BÝVALÝ DŮL BARBORA (bonus číslo "B")
(CZ) - ORLOVSKÉ HRADČANY (bonus číslo "C").
(CZ) - POSLEDNÍ VŮZ UHLÍ Z DOLU 9.KVĚTEN (bonus číslo "D")
(CZ) - 
POSLEDNÍ VŮZ UHLÍ Z DOLU 9.KVĚTEN II. (bonus číslo "H")
(CZ) - QUO VADIS HAVÍŘOV? KEŠ O HAVÍŘOVĚ (bonus číslo "E")
(CZ) - PROČ V LOUKÁCH VLAKY JEZDÍ POMALU (bonus číslo "F").
(CZ) - SKIPOVÁ VĚŽ DOLU FRANTIŠEK (bonus číslo "G")
(CZ) - LANDEK TROŠKU JINAK
(CZ) - DOLNÍ a PROSTŘEDNÍ SUCHÁ - ohlédnutí zpátky
Další mé keše nebo wheriga mimo šachetní sérii:
(CZ) - LYSÁ HORA fotografická keš
(CZ) - 
FLYŠOVÝ ODKRYV NA POTOKU ŘEHUCÍ - EARTH keš v údolí Ostravice
(CZ) - CYKLOTRASA KOLEM ŘEKY OSTRAVICE
(CZ) - 
I ♥ OPAVA II - hra mírně upravená, adoptovaná po archivaci
(CZ) - I ♥ OSTRAVA !!!
(CZ) - ZÁMKY a HRADY MORAVSKOSLEZSKA
(CZ) - ZÁMKY a HRADY MORAVSKOSLEZSKA (hardcore verze)
(CZ) - TOUR PO VYHLÍDKÁCH NA LYSOU
LAB keše:
(CZ) - SOUTOKY" OSTRAVSKÝCH" ŘEK......zatím jenom ve stavu LAB, bez bonusové keše
(CZ) - KRÁSNÁ KRÁSNÁ
(CZ) - PROCHÁZKA PO ONDŘEJNÍKU
(PL) - I ♥ TĚŠÍN (CIESZYN)
(SVK) - JÁNOŠÍKOV ZABUDNUTÝ POKLAD
