# 02 RS Kupci / Merchants Traditional Cache

Českými zeměmi již od pradávna procházela řada dálkových tras, které postupně vznikaly častým průchodem lidí. Byly převážně bez zpevněného podkladu, měly podobu udupaných pruhů země či vyježděných kolejí od povozů. Pokud bylo dané místo na cestě nesjízdné, jezdilo se vedle, čímž se vytvářely další souběžné koleje.

Od raného středověku jsou tyto dálkové trasy označovány jako zemské stezky. Stezky se vyhýbaly hluboce zaříznutým údolím a údolím se silně zamokřenými meandrujícími toky. Často stoupaly do sušších poloh po hřbetu kopcovitého terénu. V hraničních lesích byly klestěny úzké průseky. Proti vstupu nepřátel se cesty uzavíraly záseky (kácením stromů, jež měly zatarasit celý průchozí prostor).
Cestovalo se především v příznivých ročních obdobích od jara do podzimu. Rychlost pochodu byla 15 až 30 km za jeden den.
Náklady se po starých zemských stezkách dopravovaly nejprve na zádech, později soumary, následně vozy.
Stezky jako jediný komunikační spoj sloužily nejen k migraci lidí, přepravě materiálu, ale i k předávání kulturních prvků, výměně zpráv, informací a technologií. Po stezkách se pohybovaly konvoje doprovázející významné osobnosti, od vladařů až po císařské a královské posly. Kupecké karavany podnikaly výpravy, které mohly trvat až několik let.
Podle kroniky se na Sámově kupecké výpravě v 7. století účastnila početná řada kupců a silný vojenský doprovod.
První písemné zmínky o vozových karavanách jsou obsaženy v Kosmově kronice, která popisuje návrat knížete Břetislava do Prahy na konci srpna roku 1039. Podle Kosmy bylo součástí karavany více než sto vozů, které vezly velké zvony a další poklady Polska. Na stezkách docházelo i k loupežím a ke svému pohybu je využívala vojska.

Jedna z nejstarších tras - Řezenská stezka - vedla z Prahy do Řezna. Od raného středověku po ní putovaly především kupecké karavany, které z Čech vyvážely kůže, včelí vosk, koření, měď, stříbro, cín, železo, lůj, šunku, sůl surovou tkaninu a voly. Do Čech zase putovalo sukno z Flander, různé druhy semen, obilí, víno, příze a železné zboží.

Série Řezenská stezka (RS) vás v první polovině provede místy, kudy Řezenská stezka v minulosti procházela. Ještě dnes jsou v krajině zřetelné její pozůstatky - záhadné rýhy v terénu - bývalé úvozy. Jednotlivé keše pak jsou věnovány profesím a událostem, které byly v minulosti se stezkou těsně spojeny.

V raném středověku žila drtivá většina obyvatel Evropy na venkově. Většinu potřebných řemeslných výrobků si vyráběly rolnické rodiny podomácku samy. Specializované řemeslo na venkově téměř neexistovalo. Výjimkou bylo pouze kovářství a hrnčířství.
Zemědělské osady byly zpočátku malé, rozptýlené po krajině a izolované, neboť je obklopovaly rozsáhlé hvozdy a pustiny. Jejich obyvatelé museli být hospodářsky soběstační, protože prakticky měli málo příležitostí k obchodování. Jen občas si kupovali od dálkových kupců kovy, zbraně, sůl a jen výjimečně přepychové zboží. Význam kupců však se vznikem měst v průběhu středověku stále rostl a stávali se důležitým faktorem rozvoje společnosti.
K přepravě nákladů se využívali koně a nákladní mezci - náklad se uvazoval na speciální nákladní sedla.
Nejdůležitějším dopravním prostředkem byl vůz. Umožňoval oproti předchozím způsobům převoz daleko těžších a objemnějších nákladů.
Lehčí břemena se převážela na lehkých ručních kárách, těžší pak na vozech se zápřahem koně, mezka či vola. Vozy kupců, které musely po špatných cestách urazit i velké vzdálenosti bez úhony, byly stavěny mnohem bytelněji. Nejtěžší pak byly masivní vozy válečné.

O keši / About the Cache

V bezprostředním okolí této keše jsou v terénu patrné souběžné rýhy, bývalé úvozy.

Při terénním průzkumu bylo identifikováno přibližně 4 – 5 hlavních linií, které se mezi sebou různě kříží a vytváří tak mnoho vedlejších větví, které po několika metrech zanikají. Podrobnosti o průběhu úvozů v oblasti České Kubice jsou dobře patrné na mapě.

Keše série RS (Řezenská stezka)

Použité zdroje