CZ: Keš ze série RS, která vás provede hlubokými lesy Českého lesa po trase zemské cesty do Řezna.
EN: The cache from the RS series that will guide you through the deep forests of the Bohemian Forest along the medieval country road to Regensburg.
D: Eine Cache aus der RS-Serie die Sie durch die tiefen Wälder des Böhmerwaldes entlang der mittelalterlich Landstraße nach Regensburg führen.
Českými zeměmi již od pradávna procházela řada dálkových tras, které postupně vznikaly častým průchodem lidí. Byly převážně bez zpevněného podkladu, měly podobu udupaných pruhů země či vyježděných kolejí od povozů. Pokud bylo dané místo na cestě nesjízdné, jezdilo se vedle, čímž se vytvářely další souběžné koleje.
Od raného středověku jsou tyto dálkové trasy označovány jako zemské stezky. Stezky se vyhýbaly hluboce zaříznutým údolím a údolím se silně zamokřenými meandrujícími toky. Často stoupaly do sušších poloh po hřbetu kopcovitého terénu. V hraničních lesích byly klestěny úzké průseky. Proti vstupu nepřátel se cesty uzavíraly záseky (kácením stromů, jež měly zatarasit celý průchozí prostor).
Cestovalo se především v příznivých ročních obdobích od jara do podzimu. Rychlost pochodu byla 15 až 30 km za jeden den.
Náklady se po starých zemských stezkách dopravovaly nejprve na zádech, později soumary, následně vozy.
Stezky jako jediný komunikační spoj sloužily nejen k migraci lidí, přepravě materiálu, ale i k předávání kulturních prvků, výměně zpráv, informací a technologií. Po stezkách se pohybovaly konvoje doprovázející významné osobnosti, od vladařů až po císařské a královské posly. Kupecké karavany podnikaly výpravy, které mohly trvat až několik let.
Podle kroniky se na Sámově kupecké výpravě v 7. století účastnila početná řada kupců a silný vojenský doprovod.
První písemné zmínky o vozových karavanách jsou obsaženy v Kosmově kronice, která popisuje návrat knížete Břetislava do Prahy na konci srpna roku 1039. Podle Kosmy bylo součástí karavany více než sto vozů, které vezly velké zvony a další poklady Polska. Na stezkách docházelo i k loupežím a ke svému pohybu je využívala vojska.
Jedna z nejstarších tras - Řezenská stezka - vedla z Prahy do Řezna. Od raného středověku po ní putovaly především kupecké karavany, které z Čech vyvážely kůže, včelí vosk, koření, měď, stříbro, cín, železo, lůj, šunku, sůl surovou tkaninu a voly. Do Čech zase putovalo sukno z Flander, různé druhy semen, obilí, víno, příze a železné zboží.
Série Řezenská stezka (RS) vás v první polovině provede místy, kudy Řezenská stezka v minulosti procházela. Ještě dnes jsou v krajině zřetelné její pozůstatky - záhadné rýhy v terénu - bývalé úvozy. Jednotlivé keše pak jsou věnovány profesím a událostem, které byly v minulosti se stezkou těsně spojeny.
Strategický význam komunikací byl ve středověku obrovský. Stačilo je na vhodném místě uzavřít a nepřítel tudy neprošel. Zemi, která se nedokázala postarat o bezpečnost na cestách, se obchodníci zdaleka vyhýbali.
Jak již bylo zmíněno, prakticky celou českou zemi obklopoval pohraniční hvozd, který přispíval k ochraně království před vnějším nepřítelem. V případě nebezpečí budovala vojska na hranicích tzv. přeseky, záměrnou spleť pokácených stromů, které značně zpomalovaly jakýkoli další postup do nitra země.
Široká lesní hranice umožňovala ve středověku i kontrolu přicházejících osob.
Nejpočetnější součástí každého vojska ve středověku byli lehkoodění pěšáci. Byli to stráže, družiníci nižších šlechticů, tvořili posádky hradů a jiných opěrných bodů, vybírali mýto, v čase války kromě boje hlídali mosty a studny, kopali podkopy, stavěli pontony a palisády. Jako zbraně se vedle kopí a seker začaly objevovat halapartny a meče.