EN: The cache from the RS series that will guide you through the deep forests of the Bohemian Forest along the medieval country road to Regensburg.
D: Eine Cache aus der RS-Serie die Sie durch die tiefen Wälder des Böhmerwaldes entlang der mittelalterlich Landstraße nach Regensburg führen.
Českými zeměmi již od pradávna procházela řada dálkových tras, které postupně vznikaly častým průchodem lidí. Byly převážně bez zpevněného podkladu, měly podobu udupaných pruhů země či vyježděných kolejí od povozů. Pokud bylo dané místo na cestě nesjízdné, jezdilo se vedle, čímž se vytvářely další souběžné koleje.
Od raného středověku jsou tyto dálkové trasy označovány jako zemské stezky. Stezky se vyhýbaly hluboce zaříznutým údolím a údolím se silně zamokřenými meandrujícími toky. Často stoupaly do sušších poloh po hřbetu kopcovitého terénu. V hraničních lesích byly klestěny úzké průseky. Proti vstupu nepřátel se cesty uzavíraly záseky (kácením stromů, jež měly zatarasit celý průchozí prostor).
Cestovalo se především v příznivých ročních obdobích od jara do podzimu. Rychlost pochodu byla 15 až 30 km za jeden den.
Náklady se po starých zemských stezkách dopravovaly nejprve na zádech, později soumary, následně vozy.
Stezky jako jediný komunikační spoj sloužily nejen k migraci lidí, přepravě materiálu, ale i k předávání kulturních prvků, výměně zpráv, informací a technologií. Po stezkách se pohybovaly konvoje doprovázející významné osobnosti, od vladařů až po císařské a královské posly. Kupecké karavany podnikaly výpravy, které mohly trvat až několik let.
Podle kroniky se na Sámově kupecké výpravě v 7. století účastnila početná řada kupců a silný vojenský doprovod.
První písemné zmínky o vozových karavanách jsou obsaženy v Kosmově kronice, která popisuje návrat knížete Břetislava do Prahy na konci srpna roku 1039. Podle Kosmy bylo součástí karavany více než sto vozů, které vezly velké zvony a další poklady Polska. Na stezkách docházelo i k loupežím a ke svému pohybu je využívala vojska.
Jedna z nejstarších tras - Řezenská stezka - vedla z Prahy do Řezna. Od raného středověku po ní putovaly především kupecké karavany, které z Čech vyvážely kůže, včelí vosk, koření, měď, stříbro, cín, železo, lůj, šunku, sůl surovou tkaninu a voly. Do Čech zase putovalo sukno z Flander, různé druhy semen, obilí, víno, příze a železné zboží.
Série Řezenská stezka (RS) vás v první polovině provede místy, kudy Řezenská stezka v minulosti procházela. Ještě dnes jsou v krajině zřetelné její pozůstatky - záhadné rýhy v terénu - bývalé úvozy. Jednotlivé keše pak jsou věnovány profesím a událostem, které byly v minulosti se stezkou těsně spojeny.
Tato keš je věnována bitvě, která se udála 22. 8. 1040. Podle posledních výzkumů se bitva pravděpodobně odehrála v okolí Pasečnice, v místech kudy procházela Řezenská stezka.
V bitvě mezi českým knížetem Břetislavem I. a římským králem Jindřichem III. Jindřich zde utrpěl těžkou porážku.
Podle Kosmovy kroniky Jindřichovo vojsko táhlo od Chamu a po překročení hranice římský král pronesl řeč na jakési hoře uprostřed hvozdu. Předpokládal, že české vojsko je ukryto v údolí pod touto horou, ukázalo se však, že Břetislavovo vojsko vyčkávalo v opevnění až za další horou.
Vše se dá překvapivě promítnout do krajiny v okolí Pasečnice. Čistě hypoteticky, pokud by Jindřich III. pronášel svou řeč na severním výběžku Spáleného vrchu pod názvem Salka anebo na místě označeném na starých mapách názvem Reichstag, měl by pod sebou široké údolí, kde dnes leží Pasečnice a před sebou výrazný vrch zvaný Zadní skála. Za touto „horou“ by mělo být podle Kosmy opevnění s českým vojskem. Severně od Zadní skály se ve skutečnosti táhne hřbet s názvem Dmout, jenž je zakončen výraznou polohou Na Zámku, kde se dochovalo malé raně středověké hradiště.