CZ: Keš ze série RS, která vás provede hlubokými lesy Českého lesa po trase zemské cesty do Řezna.
EN: The cache from the RS series that will guide you through the deep forests of the Bohemian Forest along the medieval country road to Regensburg.
D: Eine Cache aus der RS-Serie die Sie durch die tiefen Wälder des Böhmerwaldes entlang der mittelalterlich Landstraße nach Regensburg führen.
Českými zeměmi již od pradávna procházela řada dálkových tras, které postupně vznikaly častým průchodem lidí. Byly převážně bez zpevněného podkladu, měly podobu udupaných pruhů země či vyježděných kolejí od povozů. Pokud bylo dané místo na cestě nesjízdné, jezdilo se vedle, čímž se vytvářely další souběžné koleje.
Od raného středověku jsou tyto dálkové trasy označovány jako zemské stezky. Stezky se vyhýbaly hluboce zaříznutým údolím a údolím se silně zamokřenými meandrujícími toky. Často stoupaly do sušších poloh po hřbetu kopcovitého terénu. V hraničních lesích byly klestěny úzké průseky. Proti vstupu nepřátel se cesty uzavíraly záseky (kácením stromů, jež měly zatarasit celý průchozí prostor).
Cestovalo se především v příznivých ročních obdobích od jara do podzimu. Rychlost pochodu byla 15 až 30 km za jeden den.
Náklady se po starých zemských stezkách dopravovaly nejprve na zádech, později soumary, následně vozy.
Stezky jako jediný komunikační spoj sloužily nejen k migraci lidí, přepravě materiálu, ale i k předávání kulturních prvků, výměně zpráv, informací a technologií. Po stezkách se pohybovaly konvoje doprovázející významné osobnosti, od vladařů až po císařské a královské posly. Kupecké karavany podnikaly výpravy, které mohly trvat až několik let.
Podle kroniky se na Sámově kupecké výpravě v 7. století účastnila početná řada kupců a silný vojenský doprovod.
První písemné zmínky o vozových karavanách jsou obsaženy v Kosmově kronice, která popisuje návrat knížete Břetislava do Prahy na konci srpna roku 1039. Podle Kosmy bylo součástí karavany více než sto vozů, které vezly velké zvony a další poklady Polska. Na stezkách docházelo i k loupežím a ke svému pohybu je využívala vojska.
Jedna z nejstarších tras - Řezenská stezka - vedla z Prahy do Řezna. Od raného středověku po ní putovaly především kupecké karavany, které z Čech vyvážely kůže, včelí vosk, koření, měď, stříbro, cín, železo, lůj, šunku, sůl surovou tkaninu a voly. Do Čech zase putovalo sukno z Flander, různé druhy semen, obilí, víno, příze a železné zboží.
Série Řezenská stezka (RS) vás v první polovině provede místy, kudy Řezenská stezka v minulosti procházela. Ještě dnes jsou v krajině zřetelné její pozůstatky - záhadné rýhy v terénu - bývalé úvozy. Jednotlivé keše pak jsou věnovány profesím a událostem, které byly v minulosti se stezkou těsně spojeny.
Loupežník či lapka označuje lupiče či banditu loupícího ve volném terénu, často u cest. Nejlákavějším cílem lapkovských družin byli bohatí lidé, nejlépe kupci a měšťané, kteří se pohybovali odlehlými oblastmi dálkových stezek.
Skupiny lapků i vrahů přepadaly své oběti ze zálohy v lesích a na méně používaných úvozových cestách a stezkách. Svým obětem pak brali vše – zboží, peníze, koně, jídlo, ale často i cenné části jejich oděvu a vybavení. Své oběti většinou na místě pobili a jenom zřídka brali někoho do zajetí.
K loupení a jinému poškozování majetku se někdy uchýlil i šlechtic, často doprovázený početnou družinou.
Pokud řádění lupičů v jednotlivých místech nabylo neúnosných mezí, do dění se vložili krajští poprávci. Šlo o úředníky pověřené samotným králem k zajištění pořádku ve smyslu práva (tedy po právu). Ti neměli s lapky nejmenší slitování a provinilce často čekal hned na místě dopadení provaz nebo exemplární trest stětí mečem na frekventovaném místě pro výstrahu všem.
Za Karla IV. země ekonomicky vzkvétala, a tak se bezpečnost na většině cest dařilo po sérii trestných výprav a vybudování královských hradů udržet. Hlavní zemské stezky byly v té době dobře chráněny.