Keška věnovaná Babicím u Rosic, hornictví a kolejím
[EN] The Cache dedicated to old village, called Babice, situated in Nordern part of Rosice-Oslavany coal pan
Prosím vracejte zpět, jak byla - tedy až k tyčce, pak krásně drží.
Série keší Užijte si Kahan
Tato keš je součástí série Kahan. Kešky jsou umístěny v každé obci Mikroregionu Kahan u míst, které stojí za to vidět. Série se skládá z následujících keší:
U každé kešky ze série si nezapomeňte poznamenat bonusové číslo a písmeno uvedené na logbooku, bude se vám hodit při odlovu finální bonusové kešky.
„Nohama stíráš rosu na kolejích“, můžete si zpívat cestou do Babic od Zastávky či Zbýšova. Nebo se kochat pohledy od nedávno vysázené aleje vedoucí od rosické obory, kudy vás povede žlutá značka. Ať zvolíte cokoliv, nemůžete ani v jednom případě minout někdejší centrum babického průmyslu – důl Ferdinand. Černé uhlí tu horníci mezi léty 1856 - 1955 tahali z hloubky až z bezmála 800 metrů. Když byla těžba v půli 50. let zastavena, sloužil jako větrná (odvzdušňovací) jáma pro zastávecký důl Julius. Mezi oběma doly mimo jiné také vedla lanová dráha pro vozíky, která však byla po roce 1945 kvůli velkému poškození demontovaná. Definitivně se zdejší hornická historie završila v roce 1992, kdy byla jáma zasypaná hlušinou. Dnes ji připomíná informační tabule. Dá se dojít až k místům, kde Ferdinand stával, schovává se pod krycí deskou. Ale pozor, pohybujete se na soukromých pozemcích, takže se podle toho chovejte. Hned vedle se náhle vzpíná poměrně prudký kopec, to je takzvaná halda, tedy navršená vykopaná hlušina. Stejné hory vyrostly ve Zbýšově a Oslavanech. Na tu babickou haldu – dnes břízami a osikami zalesněnou – se dá vylézt a rozhlédnout se po krajině. Nejkrásněji je tu paradoxně v chladných měsících, kdy na stromech není listí a ty výhledy jsou skvělé. Pokud s sebou budete mít malé děti, tak si je pečlivě hlídejte, halda se na úplném vršku mění v příkrý sráz.
Z haldy sejdete ke kolejím a naší kešce. Železniční vlečka tu vedla už od půle 19. století, uhlí tudy drandilo na Zastávka pak tradá do světa. Teď tudy jezdí vláčky výletní, úzkorozchodné. Z rozchodu 1 435 mm na 600 mm je "předělali" pánové z Muzea průmyslových železnic, jehož sídlo najdete u zbýšovské Sičky. Za tratí Zbýšov - Babice - Zastávka jsou tisíce hodin brigád a víkendových šichet, to vše ve volném čase železničních nadšenců. Trať vede otevřenou krajinou, lesem, kolem skal i přímo v obcích. Na tomhle výletě to píská, houká a je to neuvěřitelná romantika. Otevřeno má MPŽ každou prázdninovou sobotu, jezdí se dieselem, s párou, na koleje vyrážejí i důlní vláčky.
Jak odlovíte keš :), skočte si na náves. Zdobí ji kaple sv. Antonína Paduánského. Postavena by v roce 1863 na místě zvoničky, ty lípy, co tu stojí dodnes, si ji ještě pamatují. Kaple se původne honosila dvěma zvony, ale za druhé světové války byly zrekvírovány pro válečné účely na děla. Dnes je v kapli jen menší zvon vyrobený roku 1943. Romantický vzhled svatostánku dokresluje zelený park, malý rybník a socha svatého Jana Nepomuckého na okraji návsi.
Krátce o Babicích u Rosic: Nejstarší zpráva o Babicích pochází z roku 1228, kdy král Přemysl Otakar I. písemně stvrzuje založení panenského kláštera cisterciaček v Oslavanech v místě, kde stojí dnešní zámek. K oslavanskému klášteru patřily Babice od roku 1228 až do roku 1307, kdy je koupil klášter v Sedleci u Kutné Hory. Později vlastnili Babice různí majitelé, až konečně připadly k Rosicím. Od roku 1560 byl vlastníkem celého rosického panství Jan Starší ze Žerotína a později Karel Starší ze Žerotína, který je v roce 1628 prodal Albrechtu z Valdštejna. Celkem vlastnilo Babice jako součást rosického panství asi 20 různých majitelů. www.babiceurosic.cz www.mikroregionkahan.cz
[EN] The earliest mention of Babice comes from the year 1228, when Czech king Premysl Otakar I. confirmed the founding of a Cistercian cloister in Oslavany. Over time, Babice became part of the Rosice manor. Original farm houses have formed a u-shaped village square, which still holds today. At the turn of the 19th century, the number of inhabitants began to grow following the discovery of black coal. A purely agricultural settlement thus became a village with the largest number of miners and locksmiths in the region. The most notable local sites include a chapel consecrated to St. Anthony of Padua, a cross commemorating the departure of Napoleon’s army and the closed Ferdinand mine.